hororová atmosféry povídky, kterou začínáme dnes, se pro temné období listopadu docela dobře hodí 3:) Následujících několik týdnů jedeme tedy na přání Komentátory =) Jinak za korekci nově děkujeme Tonymu ;)

 

Žánr: AU, kriminální

Pairing: MadaSasu

Varování: yaoi (18+), mučení, krev, vraždy

Obsah: Ve městě řádí brutální masový vrah, který si za oběť vybírá homosexuály. Mladý Sasuke Uchiha chce dokázat, že je pravým synem svého otce - je to jeho první velký případ od té doby, co nastoupil na kriminálku! Je však otázkou, zda se během lovu zločince sám ze své neopatrnosti nestane kořistí.

 

P.S.: Abych vás aspoň trošku uklidnila - neobjevuje se tu rejp. Aspoň ne tak docela 3:)

 

 

Kalně šedivá obloha věstila nevlídný podzim, zatímco si temné mraky hrozily rozpárat svá objemná břicha o nejrůznější antény a bleskosvody vysokých panelových domů. Nepršelo, ale foukal chladný vítr, který mnoho lidí na špinavých ulicích donutil zachumlat se více do svých kabátů a bund, případně si přitáhnout nejrůznější šátky blíže ke krku.

Každý někam spěchal, pomalu se blížil večer, a ačkoliv bylo v tuhle dobu ještě celkem vidět, pomaličku houstnoucí šero na východě připomínalo, že dny se neustále zkracují. Lidé se vraceli z práce, na křižovatkách se tu a tam tvořily kolony aut, někdy se ozvalo vzteklé zatroubení, občas dokonce i skřípění brzd. Jedním z těch vozů v řadě byla i policejní škoda s typickými žlutými a modrými pruhy.

Na sedadle spolujezdce seděl mladík s rozčepýřenými černými vlasy, které mu vzadu odstávaly jako neposednému vrabčákovi, a vepředu rámovaly delší prameny pohlednou tvář s ještě zcela nevymizelými chlapeckými rysy. Sasuke Uchiha se loktem zapřel o okénko a hřbet ruky mu podpíral hlavu v oblasti spánku. Na sobě měl typickou černou uniformu se žlutým nápisem POLICIE. Vypadal otráveně.

"Kdybys zapnul ten maják, jsme tam za pár minut," prohodil směrem k druhému muži, který byl nejen jeho nadřízený, ale shodou okolností také jeho otec. Však si také pěkně nesouhlasně měřil jeho kolena opřená o palubovou desku.

.

"Mrtvý už nikam neuteče, tudíž nemáme důvod zneužívat sirény k ulehčení vlastní dopravy," zabručel Fugaku nenaloženě. Kdyby jeli někoho zachraňovat nebo stíhat, tak houkačky využije, ale dojet na místo činu o deset minut dřív nebo později nehrálo žádnou roli. "A koukej si sednout pořádně, jestli takhle jezdíš i s mými kolegy, tak to abych se za tebe styděl, že jsem tě ani nenaučil sedět v autě." Dneska bylo hnusné vlezlé počasí už od rána a vypadalo to, že snad i sprchne.

.

"Především s tím žádný z tvých kolegů tolik nenadělá," pohodil Sasuke vzdorně hlavou, ale když se Fugaku výhrůžně zamračil, raději ho poslechl. Měl vštípeno ho poslouchat, i když měl poněkud temperamentní povahu a cukal se pravidlům víc než jeho starší bratr. Paradox, že to byl on, kdo se rozhodl chránit zákon a jít v otcových stopách. "Třeba Asuma, ten mi dokonce nabízel cigáro za jízdy," uchechtl se při vzpomínce na vyjížďku s dalším Fugakovým podřízeným. Většinou to byla veselá cháska.

.

"Co? Hned jak se vrátíme na služebnu, tak si s ním promluvím," odtušil Fugaku výhružně a popojel pár metrů kupředu, než se zastavil. Už aby byli u křižovatky, pak už si to hezky pofrčí, ale tahle hlavní byla vytížená snad celý den a rychle se tu tvořily zácpy. Konečně zelená! O malinkou chvíli už hladil pedál plynu, ale samozřejmě jen do povolené rychlosti. "Co všechno víš o tom případu?" zeptal se, aby rozrušil to nakvašené mlčení a vyzkoušel si informovanost svého syna.

.

"Zatím pět mrtvol, tahle je nejspíš šestá. Všechno muži ve věku od pětadvaceti do osmatřiceti let. Žádné zjevné spojení mezi nimi, nemají ani podobná zaměstnání, nenavštěvovali stejné školy, nemají společné známé. Většinou svobodní, ale jeden z nich byl ženatý. Zavražděni pokaždé řeznou ranou, která prořízla krkavici, našly se stopy násilí, bodné i řezné rány. Post mortem rozřezáni na kusy a v igelitových pytlích nalezeni v kontejnerech nebo na skládkách v různých částech města. Zatím žádné stopy, které by vedly k pachateli, ačkoliv předpokládáme, že se jedná o silného muže. Taky byly zjištěny stopy… hmm… homosexuálního styku před vraždou. Bez spermatu," zahučel Sasuke detaily ze složky, kterou musel už kolik dní studovat.

.

"A co si o tom zatím myslíš? Je to jeden vrah nebo prostě jen souhra náhod. Jaký bude asi psychologický profil pachatele? Zkus vymyslet něco, co mě ještě nenapadlo." Vrchní velitelství na něj tlačilo, aby to rozlousknul co nejrychleji. Předposledního případu se chytli novináři a pěkně to rozmázli v novinách, jako kdyby tu řádila celá banda psychopatů, kteří si brousí zuby na mladší muže. Vyprofilovali dokonce pachatele. Prej zhrzená žena, která se chce mužům pomstít. Pche.

.

"Myslím si, že vrah je jenom jeden," prohlásil zamyšleně Sasuke a nevidomýma očima, jak byl v mysli úplně někde jinde, hleděl na šedivé uličky ubíhající za oknem, "začal před několika měsíci a pokračuje s pravidelně se zrychlující tendencí - jako feťák, který potřebuje pořád silnější dávku drogy. Do té doby jsme tu žádné vraždy skoro neměli, maximálně v afektu. Tohle je jiné. Promyšlené. A na mafii to nevypadá, není jediné vodítko, které by naznačovalo, že ti mrtví měli něco společného s nějakým nelegálním obchodem. Podle mě jde zcela určitě o muže, a to silného vzhledem k tomu, že oběti neměly v těle žádné známky drog, jen stopy alkoholu. Musel si s nimi poradit sám, vlastnoručně. To by žena nezvládla."

.

Tohle všechno už Fugaku věděl a tisíckrát obracel ze všech stran, ale stále mu chyběla jistá věc. "Uniká nám však motiv, proč to dělá. Když bychom dokázali rozlousknout tohle, tak bysme ho mohli najít. Takto se akorát plácáme na jednom místě. Toho posledního chlapa, co jsme našli," nebo spíš jeho části, "pohřešoval ho vůbec někdo?" Teď si nemohl vzpomenout. Vždycky pak vyslechli celou rodinu, kamarády a spolupracovníky, ale nikdo toho moc nevěděl. Zjistili u pár obětí, že patřily mezi homosexuály, fuj.

.

"Pokud vím, tak jenom kolegové z práce, byl to cizinec. Podařilo se nám nakonec vypátrat jeho rodinu v Rusku, ale nebyl s ní v kontaktu už měsíce. Což může mimo jiné značit i to, že pachatel možná umí rusky," pokrčil Sasuke rameny, "podle jeho spolupracovníků moc po našem neuměl." Na chvíli se odmlčel, než zareagoval na to, co Fugaku nahlas nevyslovil. "Byl to gay, navštěvoval klub v centru. Taky nechápu, proč jsi tam místo mě poslal Iruku, zapadnul bych tam víc," nadhodil a bez uvažování si zase opřel kolena o palubovku.

.

Fugaku tiše zafrkal, když viděl, že syn je prostě nepoučitelný. "To by ti mělo být jasné, ne? Nemám rád, když na ta místa chodíš a zvláště teď, když nám tu někde pobíhá ten šílenec. S největší pravděpodobností loví své oběti v těch pajzlech. A pokud nám ho Shikaku nastínil dobře, tak klidně si může příště vyhlédnout tebe. Měl bych tě z toho případu stáhnout. Bude to tak lepší," dodal bezmyšlenkovitě nakonec. Měl radost, že syn jde v jeho šlépějích a zvláště Sasuke, ale nemohl si vybrat jiné zaměření. Třeba dělat psovoda? U kriminálky to bylo dost nebezpečné a občas nechutné.

.

"Cože?!" vyjekl Sasuke nakvašeně a vrhl po otci zděšený pohled, "můj první velkej případ a ty bys mě chtěl stáhnout? To nemyslíš vážně! A vůbec - taky bych to mohl brát jako diskriminaci, kdybych řekl, že mě chceš z případu odvolat jenom kvůli mojí orientaci." Ne že by to Fugakovi udělal, byl to koneckonců jeho táta. Ale rozhodně se nemínil nechat stáhnout, půl roku u policie čekal, až ho pustí k něčemu pořádnému. Pravda, měl zatím vystudovanou jen střední policejní, ale už prvním rokem studoval akademii a šlo mu to skvěle. Těšil se, jak na něj bude otec pyšný, až něco sám dokáže.

.

"To bys zkusil jenom jednou. Bych tě v práci přivázal k mřížím a seřezal obuškem," vyhrožoval Fugaku. Sasuke už byl na tělesné tresty dost velký, ale kdyby ho opravdu hodně naštval, tak by to udělal. "Ještě něco podobného z tebe vypadne a půjdeš pěšky… já ti dám diskriminaci…" zabručel si pod nosem. Poslední dobou toho bylo všude plno a bylo to tak dramatizované, že už se člověk bál, aby ho nezažalovali za příliš dlouhý nebo škaredý pohled. Moderní doba sebou přinášela i různá úskalí a nelogické myšlenkové vzorce.

.

"To by se dalo považovat za šikanu na pracovišti…" zazubil se Sasuke, jenže to už nestihl uhnout před výchovným pohlavkem. "Au! A taky za násilí ze strany nadřízené… aaaau, tati! Hlavně že mně nadáváš vždycky, když spustím ruce z volantu," zabrblal, když mu přistála další, naštěstí to nebyla facka, jenom druhý štulec. Jezdit s otcem mělo své nevýhody, i když už jako dítěti se mu zamlouvala myšlenka, že bude jako táta a že spolu budou řešit zapeklité případy. Taky ho Fugaku už jako desetiletého špunta bral na střelnici, místo na dětské hřiště.

.

"Sice už jsi dospělý, ale pořád se na to vůbec nechováš," pokáral syna mírně starší muž a vrátil se zpátky k řízení. Už si to pěkně svištěli ulicemi na západ, kde je čekali kolegové od státní policie. Kdyby se jim aspoň jednou podařilo najít místo činu, ale ještě ani jednou nepřišli na to, kde vrah své oběti zneužil a zavraždil. "Jsem tě měl nechat vyspět u měšťáků."

.

"U měšťáků? Pořád na ně nadáváš, že umí jenom rozdávat pokuty. A navíc nemyslím, že by to byl dobrý nápad. Když jsem tam byl tenkrát na brigádě, vystartoval po mně ten divnej chlápek, co to tam vede. Orochimaru. Vykládal mi, co prý všechno umí dělat s jazykem," popíchl Sasuke lehce zlomyslně svého otce, moc dobře věděl, jak z takových narážek vždycky vyletí jako čertík z krabičky. Bavilo ho, když Fugaku pěnil kvůli otcovskému instinktu ho chránit, ale nesměl ty provokace přehnat, to potom lítaly facky.

.

"Cože! Ten slizák jeden!" vylítl Fugaku jako na povel. "Já tu pořád říkám, že měštáci jsou instituce úplně k ničemu. Všechno, co dělají oni, by desetkrát zvládla normální policie a nemuseli by si tam vydržovat kdejaké úchyláky," frkal nepokojně a docela ostře vybral zatáčku, jak byl rozčílený. Vůbec si neuvědomoval, jak krásně synovi nahrál zpátky.

.

"No vidíš, mezi takové bys mě přece poslat nechtěl," uculil se Sasuke spokojeně, "zůstanu s tebou u kriminálky, aspoň mě máš pod dozorem, ne?" Rozhodně nechtěl řešit zatoulané psy nebo ukradená jízdní kola. To už se blížili k místu nálezu, zdálky svítily jasně žluté policejní pásky, které označovaly území momentálně nepřístupné civilistům.

Když Fugaku hodil blinkr, aby zaparkoval, Sasuke si odepnul bezpečnostní pás a ještě si maličko zaprovokoval, i když věděl, že by neměl - Fugaku mu slíbil, že cestou zpátky může řídit on, ovšem aby to nevzal zpátky. "Ale neboj, nebyl s tím jazykem dobrej tak, jak tvrdil. Poznal jsem lepší."

.

Fugaku okamžitě zrudl jako krocan a rozkvokal se na syna jako podrážděný kohout. To už mladší Uchiha neslyšel, protože rychle zabouchl dveře a vydal se k postávajícím policistům. Jeho otec vystoupil o chvíli později a v duchu přísahal, že nechá Sasukeho běžet za autem až na stanici. Uličník, vždycky moc dobře věděl, jak ho lehce vytočit. Došel ke skupince a ukázal lesklý odznak s kartičkou s údaji. "Kapitán Uchiha, kriminálka. Co jste našli?" otázal se kolegy v klasicky modré policejní uniformě s poměrně pobledlým výrazem.

.

"Tělo muže. Oddělená hlava, končetiny, rozpůlený trup. Běloch, odhadem asi kolem třiceti, ale víc vám řekne patolog," vypravil ze sebe muž s kratšími hnědými vlasy, Izumo, "našla ho támhleta stará paní, jmenuje se Chiyo. Tvrdí, že zítra mají ty kontejnery vyvážet, chtěla ještě na poslední chvíli vyhodit nějaké odpadky." Ukázal na maličkou stařenku s překvapivě klidným, skoro až znuděným výrazem, u níž stál druhý příslušník policie, jeho parťák Kotetsu.

Sasuke se silou vůle snažil nekrčit nos. Proboha, to si pachatelé vážně museli vždycky vybírat tak páchnoucí místa?! Typický smrad hnijícího odpadu se mísil s jemu už dobře známým nevábným odérem rozkládajícího se těla.

.

"Dobře, Půjdu se podívat na oběť a kolega může sepsat výpověď s tou ženou," rozkázal Fugaku a přešel k hromadě čehosi zakrytého černou plachtou. Nazvedl cíp a znechuceně si prohlížel vrahovu spoušť. Už ho tyhle obrázky nevyváděly z míry. Znechucovala ho představa, že někde mezi obyčejnými lidmi se prochází nepotrestaný pachatel. Přišlo mu to jako zneuctění lidství. Natáhl si gumovou rukavici, aby k sobě mohl otočit hlavu. Byla celá polepená krví, ale sem tam vysvítal světlý vlas. Tvář byla zkřivená v posmrtné grimase, z které se dalo vyčíst, že před smrtí trpěl.

.

Sasuke následoval svého otce. Nemohl říct, že by mu ten pohled přeci jen nezvlnil žaludek, vyhřezlé vnitřnosti a děsivý křečovitý škleb na uříznuté hlavě byl sousto jen pro otrlé. Nebyla to jeho první mrtvola, ale ještě si nezvyknul. Snažil se potlačit žaludeční šťávy, aby zůstaly tam, kde mají být, a když k němu Fugaku vzhlédnul, doufal jen, že není tak zelený, jak se cítil. Neodvažoval se zatím ještě promluvit, protože si nebyl jistý, jestli by nezvracel, kdyby otevřel pusu. Nedokázal pochopit, jak tohle někdo může dělat, myšlenkové pochody psychopatů mu dosud byly věcí neznámou. Ještě že jich bylo málo.

.

"Sasuke, zajisti pro nás stopy. Stačí pár fotek a pak ho pošleme Shikakovi, ať nám ho složí jako ty minule." Fugaku spustil plachtu a postavil se. Syn nevypadal nejlíp, a tak mu dal pořádnou herdu do zad, aby mu oplatil to špičkování v autě. "Buď rád, že to nebudeš dělat ty a teď si skoč pro foťák, než se mi tu svalíš." Uplyne v řece ještě dost vody, než Sasuke otrne tak, aby i nad tou nejhorší zrůdností nemrkl ani okem.

.

Mladší Uchiha přikývl a vydal se zpátky k autu. Víc než na znetvořené tělo se snažil myslet na jiné nepříjemnosti. Třeba na to, že kontejnery stály na betonovém plácku, takže bylo marné hledat vrahovy stopy a otisky bot, nehledě na to, že tohle byly veřejné popelnice a denně tudy mohly projít desítky lidí. Mimoděk se ohlédl po nejbližší bytovce. Budou muset vyslechnout i lidi z okolí, aby zjistili, jestli tady náhodou neparkoval někdo podezřelý nebo jestli neviděl někdo někoho odnášet velké černé odpadkové pytle…

.

Fugaku stejně jako syn lustroval okolí. Podle pachu těla si tipoval, že je tak jeden dva dny mrtvý. Pokud vrah nemá velkou ledničku, určitě se chce zbavit důkazů co nejrychleji. Zase si chytře vybral obyčejné místo. Zapadlá ulice, málo lidi, hluboká noc na vynášení odpadků. Zase jako minule nedojdou na nic zvláštního, a i kdyby něco našli, jak by si mohli být jistí, že je to zrovna vraha? Odešel si prohlédnout nejbližší okolí. Musí najít nějakou spojitost. Ještě aby začali hlídkovat v gay baru, aby něco zjistili.

.

Sasuke mezitím začal fotit místo nálezu. S nevolí pořídil několik fotografií rozřezaného těla, igelitového pytle, kontejnerů, celého okolí. Bylo zvláštní, že na popelnicích nebo na plácku kolem nebyly stopy krve, a přitom v lidském těle jí bylo tolik. Jak asi muselo vypadat místo činu…? Dělal to pachatel u sebe doma nebo v nějakém opuštěném skladišti, garáži? Ti muži museli křičet, jak to, že nikdo nic neslyšel?

"Hotovo," oznámil po nějaké době otci a kývl k přijíždějícímu autu, "a myslím, že jako na zavolanou - přijeli si pro tělo."

.

Krkavci, jak Fugaku přezdíval sběračům těl, vystoupili z auta a zamířili si to ke kapitánovi. Probrali s ním pár nutných věcí, než se pustili do díla. Snažili se přemístit tělo do pytle k převozu, ale původní obal se najednou zdál dosti nedostačující a jedna z odřezaných rukou vypadla na cestu přímo před mladého Uchihu.

.

Sasuke udělal krok vzad tak rychle, až zavrávoral. Naštěstí udržel rovnováhu i žaludek, ale musel se rychle odvrátit a několikrát se zhluboka nadechnout. Což vlastně nebyl zas až tak dobrý nápad vzhledem k přetrvávajícímu zápachu. "Hele, dávejte sakra trochu bacha!" pokusil se zakrýt nevolnost nevrlým zavrčením. Kruci, dneska snad bude muset vynechat večeři. A to se ještě před výjezdem na tu sekanou tak těšil.

.

"Pánovi zřejmě vadí trocha masa," uchechtl se jeden z nich a naložili pytel z obětí, než se jeden z nich vrátil pro končetinu. Zvedl ji a zamával s ní "Dobrý den, vítám vás, jmenuji se bezruký," prohlásil, jako kdyby v ruce držel koště a ne ruku nedávno zavražděného muže. Každodenní rutina nutila lidi dělat různé věci, aby se nezbláznili.

.

"Debile," otituloval mladší Uchiha nevraživě vtipálka, ani se neobtěžoval s vykáním, "co takhle trochu úcty, když nakládáte s ostatky lidského těla? Ten muž byl zavražděný, myslím, že si toho protrpěl dost na to, abyste s ním ještě po smrti dělali šaškárny." Osobně doufal, že si na ten smrad i pohled zvykne. Jak bylo možné, že s ostatními to nic nedělalo?

.

"Jsou mrtví, už je jim to jedno. Úcta se dělá jenom proto, aby se ti živí cítili dobře," odtušil znenadání chladně vtipálek a zvedl ruku do vzduchu. "Jestli tahle ruka bude ležet v rakvi nebo hnít na poli, tak je jí to jedno. To jen živí mají se vším problém a hne…"

"A dost, spakujte si, co máte a zavezte tělo na patologii," umlčel další epos Fugaku a vyprovodil chlápka zlým pohledem. "Krkavci…" zavrčel. Občas by ho zajímalo, kde tam nabírají lidi, protože takové entity ještě nikde neviděl. "Sasuke, jdeme se přeptat po sousedech, jestli něco neviděli."

.

"Jasně," přikývl Sasuke a přebral ještě od Kotetsa výpověď té staré dámy, zatímco oba druzí příslušníci policie pomalu likvidovali místo nálezu a smotávali žluté pásky. "Myslíš, že někdo něco viděl?" zeptal se jen tak informačně svého otce, když oba kráčeli po chodníku k nejbližší zašedlé budově. On sám nebyl moc optimistický, přesně stejný scénář už se opakoval pošesté a nikdy nikdo nic neviděl, neslyšel, nevěděl. Pachatel musel být dost chytrý na to, aby si pro vynesení mrtvoly vytipoval ideální čas. Nejspíš to nebyl žádný začátečník, ale chladnokrevný sériový vrah.

.

"Hodně o tom pochybuju. Pokud sem třeba jezdí okolo třetí ráno, tak všichni mají těžkou půlnoc, a i opilci bývají už doma nebo někde pořádně v limbu. Museli bysme narazit na nějakou nespavou důchodkyni, která by celé noci vysedávala u okna, abychom se dozvěděli něco nového." Fugaku se podíval na syna. Začínala se mu vracet barva do tváří. Mikoto se o syna bála po všech těch případech, ale ani on jí nemohl zaručit, že se mu nic nestane. Pořád nemohl tuhle záhadu rozlousknout.

.

Přesně jak Fugaku předpokládal, nenašli jediného svědka, který by je v případu nějak posunul dál. Nikdo nezaznamenal nikoho podezřelého, nikdo nechápal, jak se ta mrtvola mohla před jejich barákem ocitnout. Všichni byli v šoku, všichni se najednou cítili ohrožení, když se podobný nález udál rovnou v jejich těsné blízkosti.

"A jsme zase na nule," povzdechnul si Sasuke, když kráčeli zpátky k zaparkovanému policejnímu autu. Mezitím se snesla inkoustově černá tma, výslech se jim i přes negativní výsledky pořádně protáhnul. "Dáš mi klíčky?"

.

"Nevím, jestli se mi chce," odpověděl stejným tónem Fugaku a provokativně zatočil klíčky na prstě. Slíbil to, věděl moc dobře, takže mu je stejně dá, ale dělat drahoty přece může. "Nevím, jestli tvůj výkon byl dneska dostačující na to, aby sis to zasloužil." Nevěděl jak jeho kolegové, ale s ním Sasuke řídil jen výjimečně.

.

"No tak, tati! Udělal jsem všechno, cos chtěl," škemral Sasuke. Nebylo to tak dlouho, co měl řidičák, vlastně jen rok a něco, ale jezdil docela rád, natož v policejním autě. Připadal si potom důležitě, ale otec ho za volant pouštěl opravdu málokdy. "Jsem určitě ten nejvzornější rotný v tvojí skupině," zamrkal na otce psíma očima, které zdědil po matce.

.

"Tím si nejsem úplně jistý," pousmál se lehce Fugaku a klíčky nakonec synovi hodil. Uměl to s očima stejně jako jeho manželka a on jim prostě nemohl říct ne. Měl svou rodinu moc rád, i když se tvářil přísně a prý i jako kámen. Jenže nebyl vychováván v tom, že ukazovat city a náklonost je běžné a normální, jako to bylo v Mikotině rodině.

.

"Díky," oplatil mu Sasuke zářivým úsměvem. Opojný pocit z té důvěry, které se mu od otce dostalo, částečně smyl nepříjemné mrazení, jež v něm vyvolal pohled na rozřezané tělo a vědomí, že někde ve městě žije člověk, který je takových zvěrstev schopen.

Uvelebil se za volantem a počkal, než si Fugaku zapne bezpečnostní pás. Bude sice muset jet vzorně, aby nedostal za uši, ale i tak to stálo za to.