Sasukeho osmnácté narozeniny jsou na spadnutí a s nimi se jako stín plíží podivná tradice rodu Uchihů, která se táhne hluboko do minulosti. Všichni Uchihové o ní ví, jen nejmladší člen rodiny absolutně netuší, čím vším si bude muset projít, aby uspěl ve zkoušce dospělosti, kterou mu připraví jeho rodina.

 

 

"Ahoj, Sasuke," zahlaholil Shisui, když bratrance potkal na chodbě. Přišel za Itachim, který šel o krok za ním. "Vrabci mi po cestě cvrlikali, že prej máš příští týden osmnáct. Už se těšíš, jak to pořádně oslavíme v rodinném kruhu? Budeme tu všichni, dokonce i strejda Madara se utrhne z práce a dojede. To snad spadne svět, že si na nás taky udělá čas." Jak by taky ne, ušklíbl se sám pro sebe v duchu.

.

Tmavovlasý mladík, nejmladší z rodu Uchihů, který právě vyšel z koupelny, se na něj zazubil: "Věř mi, že bych tu osmnáctku mnohem radši slavil v kruhu… řekněme v přátelském než rodinném. Ale to asi budu muset naplánovat až den potom." Oficiálně už bude dospělý, bude moct pít, kouřit, sledovat porno… pohádka! "A co ty tu?" otázal se Shisuie, "zase jsi přišel na doučování? Jednou brášku fakt odrovnáš…"

.

"Neboj, dneska to bude jenom na chvilku. Navíc jsme si chtěli zapařit něco na konzoli. Hehe, to víš, velká rodinná oslava na osmnáctiny je tradice," za ním se ozvalo ostré nadechnutí, "ale neboj, všichni tě pohlídáme. Jen možná by sis měl tu oslavu s kamarády naplánovat spíš před, než potom."

"Shisuii! Moc mluvíš," zavrčel nepříjemně Itachi, kterého ty kecy o nadcházející oslavě dost rozčilovaly.

.

"Proč?" podivil se Sasuke a místo do svého pokoje zamířil s nimi do toho Itachiho, aby chvíli pokecali, "pochybuju, že se s rodinou ožeru, chápeš, budu si pak muset spravit chuť. Jo a mimochodem!" Vztyčil varovně ukazovák a zapíchl ho Shisuiovi do hrudi. "Jestli mi dáš jako dárek dudlíka jako minule, tak tě vlastnoručně vykastruju," upozornil ho, "už budu dospělý, takže žádný voloviny, žádnou žoužel a… a podobně."

.

"V klidu, dám ti něco od srdce," odvětil Shisui a vysloužil si od Itachiho pohlavek. "Hej jako, jsem na něho hodnej, abys věděl." Nejstarší z kluků se zamyslel a pak se lišácky usmál. "Víš, budeš se muset podrobit speciální rodinné tradici a mohlo by se stát, že prostě na druhý den budeš moc vysílený."

"Shisui, už drž hubu, nebo tě okamžitě vyhodím z baráku!" vyhrožoval Itachi a běsnil, jak o tom může vůbec mluvit? On to považoval za nejhorší přijetí do dospělosti v životě.

.

Sasuke vykulil oči. "Fakt? A proč mi o tom nikdo nic neřekl? Doufám, že to není něco totálně ujetýho… třeba, co já vím, rituální obětování sousedovic kočky nebo tak něco," uchechtl se. Jejich rodina dodržovala hodně tradic, scházeli se na Vánoce s několika zvyky, na Velikonoce, dokonce i na Dušičky… dalo by se říct, že drželi hodně při sobě, ale že bude muset něco dělat na oslavě narozenin, to mu nikdo neříkal. "No ták, co to je?" vyzvídal na starších mladících a pověsil se Itachimu kolem krku, "zasazení stromu? Pohřbení hračky z dětství? Vylovení prstenu ze dna jezera?"

.

"To se nesmí říkat předem, ale Shisui má v jednom pravdu, tu oslavu s přáteli si zařiď buď předem, nebo ten další víkend potom," odtušil Itachi a pohladil brášku po vlasech, tak krásně voněl. Ty jeho prosící očička, aby mu všechno vyklopil… nemohl, tohle mu nemohl prostě říct.

.

"Vy jste strašný, necháte mě v tom plácat, jo?" durdil se Sasuke naoko, "co když se ztrapním… bude to něco trapnýho, že jo? Budu dělat kašpara celý rodině? To je debilní." Posadil se do tureckého sedu a vyplázl na ně jazyk. "Doteď jsem si myslel, že se na tu oslavu celkem těším, ale děsíte mě."

.

Oba starší kluci se na sebe podívali. Měli to za sebou a prostě to nebylo to nejlepší, co v životě zažili. Probuzení na druhý den bylo, řekněme, hodně šílený. Rozhodně jejich tradice nebyla nic pro konzervativní lidi, a proto se to drželo hodně v tajnosti.

"Budeme s tebou," odtušil Itachi, aby mu dodal planou útěchu. On to určitě v sobotu nepřežije.

~~~

"Mikoto, nech už toho," bručel Fugaku zpoza novin, nemohl si je ani v klidu přečíst, "je to tradice a rod Uchihů tradice ctí. Věděla jsi to, když ses za mě vdávala, souhlasila jsi. Muselo ti být jasné, že našich dětí se to bude týkat taky." Samozřejmě, že to bylo poněkud zvrácené, ale on se tomu podrobil také, stejně jako jeho bratři, otec a jeho otec před tím.

.

Tmavovlasá žena protestně založila ruce v bok a vyčítavě na manžela hleděla. Ano, dozvěděla se to den před svatbou a brala to jako vtípek od manželova bratra. U Shisuie jí to nepřišlo tak hrozné, ale u Itachiho… doma proběhla pořádná hádka. Navíc teď dospěl její nejmladší syn, sluníčko tohoto domu. "Je to pěkně hloupá tradice. Měla by se zrušit."

.

"Jo a někdo tvrdí, že demokracie je hloupá. Měla by se proto zrušit?" opáčil Fugaku nevzrušeně, ale když viděl, jak je jeho manželka nabroušená, povzdechl si. "No tak, Miko," přitáhl si ji k sobě a objal, "nic to není. Máš snad pocit, že to na někom z nás nechalo nějaké následky? No, kromě Madary možná, ale on byl úchyl už od narození, toho nepočítej."

.

"Tím si nejsem tak jistá," zavrčela žena a trochu se uvolnila, aby mohla vyzkoušet svůj osvědčený trik. Vykouzlila na tváři smutný, duši drásající výraz a téměř neznatelně nechala chvět rty. Ostatně šlo to skoro samo, když si představila, co se stane za pár dní. "Fugi, prosím, ušetři toho hloupého zvyku našeho syna." Její oči byly jako hluboké tůně.

.

"Mikoto…" hlesl Fugaku a snažil se nepodlehnout kráse jejích tmavých studánek, do kterých se zamiloval dnes úplně stejně jako před pětadvaceti lety. "To nejde a ty to víš," zamumlal, "Sasuke musí svou příslušnost k rodu potvrdit tak jako všichni mužští potomci. Je to rituál a nezměnil se po desítky let. Víš, kolikrát tu zkoušku musel skládat Izuna?"

.

"Fugi, prosím tě s celého srdce, odřekni to. Přece se nic nestane, když to nebude. Sasuke bude dál Uchiha." Co si pamatovala podle řečí, tak chudák Izuna musel zkouškou projít třikrát. Nedokázal prostě rozeznat od sebe otce a Fugaka. Něžně sevřela jemné ruce na manželově tváři a div v očích nevykouzlila perličky slz.

.

Fugaku sváděl těžký vnitřní souboj. Svou manželku miloval a věděl, jak moc je jí to proti srsti, ale celý život byl vychováván tak, aby ctil svůj rod. "Dobrá, promluvím si o tom s bratry," odtušil vyhýbavě, "poradíme se a uvidíme." Předem znal výsledek jejich debaty, ale musel mít aspoň něco, čím by Mikoto na chvíli uchlácholil.

.

Mikoto moc dobře věděla, že se chce vykrucovat a také, že Madara, ten prasák, se nemůže dočkat, až bude prznit jejího syna. "Ne, musíš to rozhodnout ty. Je to tvůj syn. Své bratry do toho netahej. Fugaku musíš se rozhodnout teď hned," tlačila na něj a vypadala jako malinké bezmocné štěňátko, které prosí o smilování.

.

"Ne, Mikoto, nemůžu," zavrtěl Fugaku hlavou a pohladil ji po líci, "dělá se to po generace a nevidím důvod to teď najednou rušit." Krátce ji políbil na rty a vstal. "Zasadím se o to, aby… aby Madara nešel první. Udělám vše, aby to pro Sasukeho bylo co nejbezpečnější, ale podrobit se tomu musí."

.

Mikotin výraz se ve vteřině proměnil ze smutného tvorečka na rozčílenou saň. "To mě teda opravdu uklidnilo," štěkla na svého manžela popuzeně a píchla ho prstem do hrudi. "budeš celý týden bez večeře!" aspoň nějak ho vytrestat, věděla, že miluje její jídlo, "a nemysli si, že v posteli bude nějaký muchlování. Sáhneš na mě a sbalím Sasukeho a už mě nikdy neuvidíš… to samé se stane, jestli mu, vy prasata, ublížíte." Nakvašeně odešla a nechala tam vykuleného Fugaka stát jako kůl v plotě.

~~~

O pár dní později dosáhla příprava narozeninové oslavy vrcholu. Sváteční ubrousky, svíčky, šampaňské, příprava chlebíčků… a Fugaku byl ke svému mírnému roztrpčení nucen také zajít do podniku, kam byl vstup osob mladších osmnácti let podezřelý, a koupit tam také jisté věci na přípravu.

"Mami, nemusíš se s tím dortem tak zdobit," ujišťoval v kuchyni Sasuke svou matku večer před oslavou. On sám na sladké příliš nebyl, takže cukroví bylo spíš pro ostatní, ale i tak se mu velký dort zdál až moc načinčaný.

.

"Broučku, osmnáctiny máš jenom jednou za život, tak chci, aby všechno bylo perfektní." Mikoto bravurně maskovala svou nervozitu a roztrpčení, kdykoliv si vzpomněla, co se dneska bude dít. Ještě by mohla Sasukeho unést, ale asi by se daleko nedostala, protože Fugaku odjel autem a kdyby jeli na nádraží, tak by je tam našli.

.

"Tak jo. Myslím, že slyším před domem parkovat auto, půjdu se převlíct, ať je teda všechno perfektní," zazubil se Sasuke a dal matce pusu na tvář, než tryskem vydupal schody nahoru do patra.

Fugaku dorazil právě, když Madara vystupoval z auta. Vypadalo to, že chyběli už jenom Izuna a Shisui. Kývl na svého staršího bratra a vysedl. "Rád tě vidím," prohodil, jakmile se mohli slyšet.

.

"Já tebe taky," přizvukoval Madara, "skoro jsem to dneska nestihl, ale Sasukeho osmnáctiny si nemůžu nechat ujít." Popravdě se moc těšil, až okusí posledního synovce. Shisui a Itachi stáli za to, ale Sasuke byl jako bonbónek nakonec.

.

"Jseš hroznej," povzdechl si Fugaku, "buď trochu taktní, prosím… jde o mého syna. Máš, doufám, ty prášky?" Aby se to co nejméně podobalo znásilnění, bylo zvykem povolnost čerstvě dospělých mužských potomků rodu malinko uměle navodit.

.

"Mám, ale divím se, žes nějaké nenakradl na stanici. Musíte toho mít mraky, co chvíli někomu něco zabavujete," uchechtl se nejstarší Uchiha a poplácal bratra po ramenu. Předal mu sáček s tabletami, který vylovil z kapsy. "V kolik hodin mu je dáš?"

.

"Jo, jenže všechny zabavené se evidují, aby se něco neztratilo, pak se vyšetřuje, kdo všechno k nim má přístup… to je jedno," odmávl Fugaku tu první poznámku a prohlédl si tabletky. "Myslel jsem, že je napřed rozdrtíš," zabrblal, "Sasuke není hlupák, drogy by si nevzal, chtěl jsem mu je nasypat do pití při druhém přípitku, tak v devět."

.

"Tak řekni Mikoto. Můžeš být rád, že jsem nějaké sehnal. Třeba Shisui si je vzal sám a dobrovolně. Nemůžu za to, že tvoji synové jsou příliš upjatí." Docela dneska doufal, že na něj vyjde nejkratší sirka. Rozhodně by to privilegium přijal s radostí.

.

"Jo, skvělý," odfrkl si Fugaku a vrazil mu je zpátky, "na záchodě je rozdrť a pak teprve mi je dej. Je to i ve tvým zájmu, já musel kupovat dvě tuby lubrikantu, pro jistotu… jel jsem tam rovnou z práce, myslel jsem, že se propadnu hanbou. Nevěřil bys, jak se tam na mě dívali."

.

Madara si pobaveně přeměřil jeho policejní uniformu. "Noo, asi, že jsi úchylný fízlák, který jim to tam chce zavřít, ale nakonec si nestoudně vybere jen dvě flašky gelu." Škoda, že to neviděl, to muselo stát za to. Zastrčil teda sáček do kapsy. "Nesmím dneska moc chlastat, aby se mi vůbec postavil," pronesl jen tak mimochodem.

.

"Jen chlastej, pro Sasukeho to bude lepší," zašklebil se na něj Fugaku, "pořád říkám, že bysme tě pro ten rituál měli diskvalifikovat…" To už byli na prahu, takže museli zmlknout a Fugaku odemkl klíčem dveře. V tu chvíli se ovšem ozvalo zatroubení klaksonu, takže se oba polekaně otočili, ale bylo to jen třetí přijíždějící auto s jejich nejmladším bratrem. Takže byli kompletní.

.

"Klasika, všude poslední," pronesl mnohoznačně Madara a vešel dovnitř, kde se přivítal s Mikoto, která po něm hodila výhružný pohled a drobet se zamračila. Následně přivítala i zbytek rodiny a na všechny se skoro kysele usmívala. Nikdo jí to však nevyčítal, přesně takhle se tvářila, i když byl Itachi na řadě.

.

Fugaku se omluvil, že se musí převléct z uniformy, přičemž v ložnici samozřejmě ukryl i ty inkriminované věcičky, kterou budou brzy potřebovat. Když se vrátil, rodina ještě klábosila v chodbě.

"A kde máme oslavence?" zeptal se Izuna, chudák Sasuke, ale aspoň to bude mít konečně za sebou.

"Asi je ještě nahoře… Itachi, dojdi pro svého bratra," kývl Fugaku na svého staršího syna.

.

Itachi se poslušně rozešel nahoru a zaklepal na lakované dveře. "Sasuke, všichni už jsou dole a čekají." Pootevřel a vešel dovnitř. Bráška ještě něco kutil na notebooku. "Kdo ti píše?" zeptal, když letmo zahlédl známé modré logo a posadil se na postel. Dnešní den se zapíše do černé kroniky.

.

"Sakura, jestli se nechci ještě dneska později večer sejít, že pro mě má speciální dárek," odtušil Sasuke bezstarostně, "napsal jsem, že nevím, kdy skončíme, že se jí pak ozvu." Zaklapl notebook a vzhlédl k dlouhovlasému Uchihovi. "Tak jo, jdeme, jen doufám, že mi Shisui nevykroutí ruku jako minulé narozeniny," zasmál se a vstal. Bratránek všem vždycky tak vehementně potřásal rukou.

.

Itachi radši nic neříkal. Měl trochu přiškrcené hrdlo z nastávající situace a nebyl si jist svým hlasem. Vydal se za bráškou dolů.

"Konečně, náš oslavenec je tu," pronesl nahlas Madara a usmál se na svého synovce. Čekali na něj jako delegace. V kuchyni dort se svíčkami jen zapálit a přejít ke gratulacím a předáváním dárků.

.

"Ahoj," pozdravil se Sasuke se všemi členy rodiny, se kterými běžně nebydleli, prohodilo se pár nezbytných zdvořilostí a všichni se mohli přesunout do kuchyně, kde Mikoto zapálila osmnáct svíček na dortu a Izuna, protože jako jediný přinesl fotoaparát, žhavil objektiv.

"Tak Sasuke, něco si přej," pobídl Fugaku svého syna

Nejmladší Uchiha byl vcelku normální spokojený teenager, takže v duchu pomyslel tak akorát na to, ať mu vyjde maturita nebo potká nějakou kočku, když naplnil plíce dostatečným množstvím vzduchu a naráz všechny plamínky sfouknul.

.

Ozval se krátký potlesk a mohlo se jít k potřásání rukou. Nejprve se do fronty postavila nejbližší rodina. Itachi vzal brášku za ruku a stiskl ji ve své hřejivé dlani. "Sasuke, všechno nejlepší k narozeninám. Přeju ti všechno nejlepší, hodně zdraví a tak… a hlavně, abys byl šťastný," dodal procítěně, ale spíše víc slov řekl očima než pusou.

.

"Děkuju, jsi hodnej," objal ho Sasuke bezelstně, vždycky měl k bráškovi velmi blízko. Zhruba deset minut přijímal gratulace, jak se dalo čekat, Shisui mu málem utrhnul ruku, a děkoval za dárky. Přišel si trošku trapně ve středu přílišné pozornosti a mírně se červenal, než tenhle proces konečně skončil a Fugaku bouchnul šampaňské, aby si na oslavence připili.

"Madaro, Izuno, zdržíte se přes noc?" zeptal se svých bratrů, než jim nalil, protože tu oba byli autem.

.

"Jistě, chci si oslavu a volno konečně chvíli užít," odtušil Madara s prohnaným úsměvem a přijal skleničku na vysoké stopce. "A troška alkoholu nikomu neuškodí, viď, Sasuke."

"I já se zdržím," odtušil skromněji Izuna a též přijal alkohol. "Shisui, ty to nepřeháněj, ať pak nemusím na tebe dohlížet, jestli ještě dýcháš," varoval svého syna, který vypadal notně natěšeně. Otázka už byla, jestli na pití nebo na občerstvení. Netušil, po kom je tak nenažraný.

.

"Dobře," souhlasil Fugaku a doplnil sklenky všem přítomným. "Sasuke, tohle je tvůj první oficiálně přípustný alkohol, ale rád bych tě upozornil, že to, že je ti osmnáct, ještě neznamená, že začneš chlastat jako duha, jasné?" připomněl následně synovi, když mu podal skleničku.

Nejmladší Uchiha jen protočil oči. První oficiální možná, první však ani náhodou. Měl s pitím zkušenosti, ale nikdy to nepřeháněl. "Jistě," přikývl ale, aby otce uklidnil, "tak na zdraví."

.

Skleničky cinkly a následně se celá rodina usadila okolo stolu. Shisui dostal povolení ke konzumaci chlebíčků a Izuna ho napomínal, aby se choval slušně a ne, jako by mu doma nedal měsíc najíst. S plnou pusou mu bylo odpovězeno, že je to moc dobrý, tak se nemůže udržet. Mikoto ho pohladila po vlasech a prohlásila, že jen ať jí, když mu to tak chutná. Občas si připadala jako jeho druhá matka.

.

Vypadalo to velice nevinně, klasická rodinná oslava, všichni se usmívali a bezstarostně spolu klábosili. Byly tu jen drobné náznaky budoucích činů, například když se Fugaku pokusil pod stolem chytit svou ženu za ruku, tak mu ji vytrhla.

Sasukemu udělali strýčkové trošku čáru přes rozpočet, nečekal, že tu budou chtít přespat, to by totiž znamenalo, že se oslava protáhne a on popravdě doufal, že se ještě sejde se Sakurou. Ne že by s ní chtěl chodit, ale ona s ním ano a možná takový sex v den osmnáctin… Pokusil se jí rovněž nenápadně pod stolem napsat SMSku.

.

Itachi se děsil věcí budoucích. Nechtěl, aby bráška musel podstupovat to, co všichni muži okolo stolu. Měl brášku rád, moc rád, víc, než by měl a tohle byla šílená čára přes rozpočet, kterou zasouval do nejzazší mysli. Tak ho napadlo, co kdyby Sasukeho opil do němoty, to by přece pak nemohlo nic být a podruhé by se určitě všichni nesešli a zrušilo se to. Nenápadně bratrovi naléval.

.

Sasuke se sice dolévání nebránil, ale k Itachiho smůle nepil tak rychle, udržoval si svou míru, takže byl během dvou hodin akorát mírně v náladě. Když Fugaku na svých hodinkách zaznamenal pípnutí, které značilo, že je devět hodin večer, šlápl pod stolem Madarovi na nohu. Byl čas, aby se jeho starší bratr ztratil do koupelny a připravil prášky k poněkud nekalému použití, jen se modlil, aby měl dobrý materiál a Sasuke se neotrávil.

.

Madara se omluvil a zmizel v koupelně, kde nastal problém, čím ty prášky rozdrtit. Lašoval po místnůstce a nahlížel do skříněk. Nakonec se musel spokojit se svými klíči od domu. Nadrtil dva prášky, které měl, na co nejjemnější substanci a opatrně je nametl do sáčku zpátky. Trvalo mu to docela dlouho, byly hrozně tvrdý, a Shisui si ho pobaveně měřil, jako by se vsázeli, co tam dělá.

.

Taky, že tomu tak skutečně bylo, samozřejmě tahle tajná debata proběhla jen mezi mladšími Uchihy, kteří neznali opravdový důvod Madarovy návštěvy toalety. "Třeba vyrobil tak velkej bobek, že nešel spláchnout," nadhodil Sasuke tlumeně a jeho bratr i bratranec dostali záchvat smíchu.

"No tak, co je?" nadzvedl Fugaku obočí, "chceme se taky zasmát, řekni ten vtip i nám."

"Ehm… ne, to je dobrý…" odkašlal si Sasuke, ale koutky mu pořád cukaly.

.

Madara předal pod stolkem bratrovi sáček a tvářil se jakože nic. Jen omladina se pořád tlemila. Však on to Sasukemu spočítá, jen co nastane ten správný čas. "Sasuke, co ty a škola? Maturita před dveřmi, jak se na to cítíš?" zeptal se synovce, aby ho zabavil a Fugaku mohl provést svůj tajný plán.

.

"Jo, no… zatím ještě nijak zvlášť, mám na to celý rok, ale už jsem se musel hlásit na semináře, ze kterých pak chci maturovat…" vysvětloval Sasuke a snažil se skrýt své pobavení, když se baví přímo s tím, na jehož účet před chvilkou vtipkoval.

Fugaku si vzal všechny skleničky k sobě pod záminkou, že všem dolije, ale do sklenky mladšího syna za jeho zády vsypal rozdrcenou drogu a zamíchal. Před nikým jiným to tajit nemusel, ale manželčiny oči mu div nepropálily díru do hlavy.

.

Mikoto se vší silou snažila udržovat zdání milé a přívětivé hostitelky. S pokročilým časem jí to šlo čím dál méně a méně. Kdo ví, co jejímu miláčkovi nasypali za bordel do pití. Doufala, že Fugaku ví, co dělá, nebo ho přetrhne jako hada.

"Jsi šikovný, určitě to uděláš všechno na výbornou jako Itachi a budeš rodičům dělat jen radost. A co nějaká vysoká? Nedáš se také na medicínu jako tvůj bratr?" přizvukoval Madara a za Sasukeho zády sledoval Fugaka.

.

"No, nevím, to asi ne," zavrtěl Sasuke hlavou, "lákala by mě anglistika nebo bohemistika…"

"Na to zapomeň, to není perspektivní," přerušil ho Fugaku, "rád bych tě viděl na nějakém prestižnějším oboru… když nechceš ekonomku, tak aspoň práva nebo tak."

Sasuke se kysele ušklíbl, ovládat zákony možná nebylo na škodu, ale nijak ho to k tomu netáhlo.

"Pojďte, ještě si připijeme," navrhl Izuna, když viděl, jak Fugaku rozdal skleničky.

"Dobrý nápad," souhlasil prostřední ze sourozenců a sám pozvedl sklenku, "tak na Sasukeho. Do dna."

.

Nikdo neprotestoval a skleničky vyprázdnili přesně dle Fugakova nepsaného příkazu. Madara a Izuna dobrovolně, Mikoto ze zlosti, Shisui nenažraně a Itachi ze smutku, byť nenáviděný kousek duše v něm skákal radostí. Zábava se poté znovu rozproudila a točila se okolo rodinných témat. Vzdálení příbuzní, práce, škola a podobně.

.

Madara se otočil ke své švagrové a krátce s ní zapředl řeč, aby to nevypadlo podezřele. Mezi řečí jí naznačil, že je čas se vzdálit, pokud tomu nechce přihlížet.

Mikoto ho div nešvihla lahví od šampaňského po hlavě a mračila se jako sto čertů. Prasák jeden nadržený. Naklonila se k němu a zašeptala: "Něco mu uděláš a přísahám, že budeš o pár centimetrů kratší." Načež se zvedla a vymluvila se, že jde do koupelny. Místo toho šla do nejzazší místnosti, pokoje pro hosty, kde měla nachystaný časopis a sluchátka s mobilem, aby náhodou nic neslyšela.

.

Účinky drogy už se na Sasukem projevovaly výrazněji, přestal odpovídat na dotazy, líce mu hořely a otupělý výraz jeho očí naznačoval, že je zcela pod vlivem.

"No, asi bysme se měli přesunout do ložnice," zamumlal Fugaku, "Izuno, pomůžeš mi?"

"Jasně," souhlasil jeho mladší bratr a oba přistoupili k oslavenci.

"Pojď, Sasuke, je čas na tvou zkoušku dospělosti," prohlásil Fugaku, zatímco ho vzali s Izunou každý pod jednou paží.

"Na… na jakou zkoušku…" vydechl Sasuke, který se marně snažil přimět svoje smysly, aby začaly zase vnímat ostře, což se mu nedařilo.

.

Zbytek Uchihů je následoval a zavřeli se v ložnici. Bylo to skoro, jako kdyby se na něho chtěli všichni vrhnout. Jeden zdrogovaný mladík a pět mužů, z nichž někteří se nemohli dočkat. Shisui minimálně, aby Sasuke zakusil to, co on sám. Přece ho v tom taky nechá vykoupat. Sice se mu zrovna nechtělo účastnit, ale tradice je tradice.

"Izuno, máš sirky?" zeptal se Madara, když mladík seděl otupěle na posteli.

.

"Mám," přikývl Izuna a vytáhl pět sirek. Se skousnutým rtem se podíval na svého mladšího synovce.

"Pojďte ještě na chvilku za dveře, chci něco probrat," vybídl je Fugaku, a když byli bezpečně ze Sasukeho doslechu, založil si ruce v bok. "Jen chci říct, abyste… no… byli jemní," odkašlal si a uhnul pohledem před svým starším bratrem, když rychle dodal: "A taky navrhuju, aby byl Madara vyřazen napoprvé z losování… kvůli Sasukeho bezpečí. Nic proti, Maddie, jen…"

.

"Tss, jsi hrozně nepřejícný, ale že jseš můj brácha, tak se tedy vzdávám případného prvenství," odpověděl zklamaně Madara. Vždycky si chtěl vzít nezaučené škvrně jako první, ale nikdy se nezadařilo. Otočil se k Izunovi. "Nejkratší sirka je první?" Nebyl si už jistý. Ostatně od poslední podobné akce uplynulo pět let.

.

"Ano," přikývl Izuna a jednu odstranil. Docela by ho vlastně zajímalo, kdo tuhle tradici zavedl a kdy. Jejich rod byl hodně starý a zřejmě už dřív se v něm museli sem tam mihnout nějací perverzáci… ostatně, dodnes tu jednoho měli. Mrkl na Madaru a ukryl sirky v dlani tak, aby koukal jen konec. "Tak prosím," nabídl ostatním, ať tahají.