Pokud jste si mysleli, že to nejhorší, co může Sasukeho potkat je |Kakuzu, tak jste na omylu :D :D Nenapadlo nás nic lepšího, než vzít nejnabouchanější postavu v anime a spojit ji s drobným Sasukem. Kontrasty na všechny směry. Můžu slíbit, že nic takového jste ještě nečetli aneb když nezkušeného zlodějíčka načapá nerudný majitel.

 

Sasuke to jako benjamínek policejní rodiny nemá jednoduché. Musí jít vzorem, ukazovat se v tom nejlepším světle a dělat rodině jenom čest. Jenže pro dospívajícího mladíka je to rozžhavená ohlávka, za kterou ho otec vodí. Nechce, aby pořád bylo jen po jeho, a najde pochybnou partu, která ho vezme mezi sebe, ale jen když dokáže splnit vstupní úkol.

 

 

Ve zšeřelé místnosti slabě svítila zaprášená žárovka. Opravdu mnoho světla nevydávala, přesto bylo vidět siluety postav různě poposedaných na vratkých židlích a rozvrzaném stole. Jakoby ve stínu se vznášely rudě žhavé konce cigaret.

"Určitě nedojde," odfrkl si dlouhovlasý mladík se světlýma očima a požitkářsky popotáhl z cíga. Jeho tvář osvětlil displej mobilu. Kontroloval čas. Nedbale oklepal popel na betonovou zem, která koště potkala určitě před několika lety.

"Neji, dej mu čas, třeba se jen nemůže trefit," uchechtl se Gaara, "znáš nováčky. Většinou stáhnou ocas a frknou, ale mám pocit, že zrovna on nakonec dojde. Slyšels ho přece, chce zapadnout do party stůj co stůj. Beztak to dělá jako protest svýmu papínkovi nebo matince. Co myslíš, patří k těm policajstkým nebo je to shoda jmen?"

.

Než mu kdokoliv v místnosti stačil odpovědět, ozval se venku šramot. Všichni ztuhli očekáváním a bylo vidět, jak jsou ve střehu pro případ, že by se objevili fízlové. Když však dovnitř proniklo sprosté zaklení, jak vstoupivší mladík musel dveře pomalu vyrazit, jak byly těžké a rezavé, všem se viditelně ulevilo. Vzápětí se v klubovně objevil mladý chlapec, vrstevník již přítomných. Hezky řezanou tvář se souměrnými rysy rámovaly dva delší prameny havraních vlasů, které se směrem k týlu krátily a neposedně ježily. Dvě živě tmavé oči přelétly obličeje přítomných, které v nedokonalém světle vypadaly trochu přízračně.

"Nazdárek, tak konečně jsi dorazil?" zazubil se modrovlasý chlapec a hodil vítězným pohledem po Nejim ve stylu já jsem ti to říkal.

"Sorry, není to sem zrovna nejblíž," konstatoval tmavovlásek a obsadil poslední volnou židli.

.

"Naše štěně dorazilo," zkonstatoval Neji, "už jsme si vsázeli na to, že nedojdeš," tlumeně se uchechtl a upřel na Uchihu světlé oči. "Víš, proč tu jsi?" zeptal se bez jakéhokoliv emočního zabarvení.

"Jasně, že ví," ozval se rudovlásek, "abychom mu na uvítanou opíchali zadek." Jako na povel se ostatní členové rozchechtali. Moc dobře znali Gaaru a jeho choutky. Občas se přeli, co je lepší, jestli ženská nebo chlap. Občas se usnesli, že je to jedno, kdo chlapovi kouří, hlavně, že to dělá dobře. O dalších věcech už se neshodli.

.

"Vtipnej," ocenil ho Sasuke s úšklebkem a snažil se udržet co nejklidnější hlas, "nevěděl jsem, že podmínkou členství je bejt nadržená buzna. Nebo je to jenom tvůj případ, Gaaro?"

"No, to víš, Gaara je specialista na péra. Takovej péromil, co?" uculil se Suigetsu a praštil rudovláska do zad.

"Když už jsme u toho, jak seš na tom, Uchiho? Penis nebo kunda?" vyzvídal s poněkud pokřiveným úsměvem bledý mladík s krátkými černými vlasy.

"A to se ptáš na to, co mám pod kalhotama nebo čemu dávám přednost v posteli?" nadzvedl Sasuke obočí. To byla teda úroveň, tahle debata.

.

"Když si to tak nadhodil, tak bysme se teda měli zajímat i o to pod kalhotama," protáhl významně rudovlasý mladík a típl zbytek cigára o podlahu. "Tak co, máš ho kundu nebo používáš tvrdé rohlíky?" dorážel, aby si do nováčka šťournul.

"Klid," odfrkl Neji, aby už přestali s planou debatou. "Spíš než, jestli dole máš nebo nemáš péro, mně zajímavá tvoje příjmení. Co dělá tvůj fotr?" Nebylo by dobré si mezi sebe nasadit štěnici.

.

Sasuke stisknul zuby a chvíli se s Nejim měřil pohledem. Jeho rodina, jeho otec, to bylo přesně to, proč byl teď tady. Už odmalička měl od otce život nalinkovaný, každý prohřešek se tvrdě trestal, povolání dané dopředu, maximálně výběr z několika schválených životních drah. Běda, jak ve škole neprospíval na výborné. Dokonce i jeho kamarádi procházeli nepříjemným vyptáváním. Chudák Naruto, jeho nejlepší přítel, byl u Fugaka pouze trpěný, nikoliv schválený. Měl toho plné zuby, ve svých šestnácti letech chtěl konečně natruc dělat něco, z čeho by Fugaka ranila mrtvice. Ne že by chtěl, aby se o tom otec dozvěděl. Nechtěl to, ale stačilo mu pomyšlení, jak za jeho zády rebeluje. To byl jediný důvod, proč byl dneska zde.

"Záleží na tom?" procedil nakonec vzdorně.

.

Neji chvíli otálel s odpovědí. Moc se mu nelíbilo, jak mladík odfrkuje, a to ho ještě ani nevzali do skupiny. "Záleží… Víš, mám silný pocit, jestli ty náhodou nejsi od místních fízlů, benjamínek." Nechal si něco zjistit, ale prostě byli spíš taková partička mladistvých, co sem tam něco zajímavého vyvedla, ukradla, aby se zabavili, než že by se do krádeží pustili oficiálně.

.

"A kdyby?" odsekl Sasuke a malinko zúžil velké uhlové oči, "máš snad strach se paktovat se synem policejního velitele? Bojíš se, že bych mohl práskat? Zas tak moc si všichni nefanděte. Můj táta maká na jiných případech, fakt pochybuju, že by ho zajímala parta, jako je tahle." No, byla to pravda jen napůl. Fugaku byl doopravdy u daleko těžších zločinů než obyčejného výtržnictví nebo krádeží, ale na druhou stranu, kdyby zjistil, že se k téhle skupině přidal, řádil by jako černá ruka a jistě by to mělo tvrdý dopad.

.

"Nebojím se, jen jsem opatrný, to je pro zloděje důležitější vlastnost než zbrklé jednání." Nicméně si Neji potvrdil, že měl pravdu. Foukl na Uchihu obláček namodralého kouře. "Nicméně ještě by mě zajímalo, proč se k nám chceš přidat?" Každý z nich měl nějaký soukromý zájem. Jeho bavilo vést skupinu, třeba Suigetsu každému lezl do zadku a Gaara hrozně rád někomu kradl věci.

.

Sasuke se ošil. Kdyby věděl, že ho čeká takový výslech, byl by si vymyslel nějakou historku, kterou by mohl prezentovat. Moc se mu nechtělo svěřovat se svými důvody, přiznat, že něco doma není v pořádku, považoval za projev slabosti. Možná právě díky výchově, jakou prošel. "Prostě hledám nějaký vzrušení," plácl, co ho první napadlo. "V životě, ne v sexu, blbečkové," zavrčel ještě směrem ke Gaarovi a Saiovi, kteří se už chystali něco přisadit.

.

"Kdybys řekl, že to děláš na protest svýmu fotrovi, tak to pochopím víc než tohle," odtušil Neji a zkoumavě se podíval na mladíka. "Nicméně nejsem tady od toho, abych tě vyslýchal. Jestli sis myslel, že teď sborově odkývem, že patříš k nám, tak se pleteš. Musíš prvně splnit zkoušku, abys předvedl, co v tobě vězí. V Oblačné čtvrti bydlí jeden boxer těžké váhy a ty půjdeš k němu domů a ukradneš jeho opasek, který vyhrál minulý týden. Suigestu ti řekne, jak to uvnitř vypadá."

.

"Cože…?" vydechl Sasuke a jeho oči se rozevřely v mírném šoku, "máš ponětí, kolik taková věc stojí? Určitě to má hroznou hodnotu, to není zase úplně prdel. A vloupat se k někomu do domu je přes čáru, nemyslíš?" Neměl ponětí, že to sahá až takhle daleko. Co slyšel, byly v jejich režii spíše drobné krádeže peněženek kolemjdoucích, případně sem tam nějaké to vystavené zboží u krámů a podobně. Ale nenapadlo ho, že by měl něco ukrást v cizím domě, za to by byl horší trest.

.

"Takže se bojíš? Taková škoda," ušklíbl se Neji, když viděl Sasukeho zděšení. "A zrovna jsem měl pocit, že na to máš. Vidím, že jsem se mýlil, holt si budeš muset jít hrát na píseček s dětičkama v parku." Krádež v tomto případě nebyla moc složitá. Suigetsu byl u boxera v domě. Se strýcem tam dělali novou podlahu na chodbě a v koupelce. Měl mnoho času si to uvnitř prohlédnout, kde je co zajímavého.

.

Sasuke si olízl rty. Sakra, byl ve svízelné situaci. Teď se prostě nemohl odplížit se schlípnutým ocasem a udělat ze sebe přede všemi zbabělce. Chtěl dělat neplechu, ale až tak daleko zajít nechtěl. Jenže jeho přesvědčení by v téhle chvíli vyznělo vyloženě směšně. Prostě se nemůže nechat potopit, to neudělá! "Měl jsem na mysli… že jsem čekal něco jinýho. Ale fajn, je to výzva," dostal nakonec přes rty a zhluboka se nadechl. "Udělám to."

.

"Bezva," pousmál se vedoucí skupinky samolibě a opřel se o rozvrzané opěradlo. Kývl na světlovlasého mladíka, aby i on přihodil svůj díl řeči.

Suigetsu vstal ze stolu a vytáhl z kapsy složený papírek. "Tady máš nákres půdorysu s vyznačeným místem, kde je opasek. Ten chlápek bydlí v domě, pokud neumíš otevřít dveře, tak musíš oknem. Má skoro pořád otevřeno, prej aby slyšel šumění větru a deště. Žádná zvířata nemá." Předal pomůcku Uchihovi. Snad ho zpravil o všem.

.

Sasuke si pod matným světlem jediné žárovky prohlédl hrubě načrtnutý plánek. No paráda, sice ten chlapík bydlel podle všeho sám, ale že by se mu do toho nějak moc chtělo, to zrovna ne. Teď už ale nemohl couvnout. Nejistě zvedl oči k Nejimu. "A to vám ten pásek mám přinést ještě dneska? Oblačná je odsud dost daleko," podotkl. Popravdě by byl radši, kdyby to celé mohlo proběhnout tak nějak… v partě. Věděl, že je to přijímací zkouška, ale tyhle zločiny byly prostě snazší, když měl člověk s sebou oporu.

.

"Budu velkorysý. Máš na to dva dny, aby sis to tam mohl obkouknout a rozhodnout se, jak nejlíp dovnitř. Ale samozřejmě čím budeš rychlejší, tím lepší to pro tebe je. Záleží na tobě, jak se budeš chtít vytáhnout a ukázat, že se nebojíš jít do nových věcí sám a hned," nabízel mu Neji víc možnosti k řešení. Mrkl na čas na mobilu. Bylo lehce po deváté. "Když to stihneš ještě dneska, tak dostaneš i jistou odměnu," pronesl, až to mezi ostatními zašumělo.

"To nedá," prorokoval Gaara, "určitě bude děsně nenápadně dva dny sledovat barák a pak z toho bude akorát velký hovno." Neměl o nováčkovi valné mínění.

.

Mladý Uchiha pohodil podrážděně hlavou. Prima, limit dva dny, ale v podstatě mu Neji naznačoval, že ideálně ještě dnes. Uff. Sjel Gaaru pohrdavým pohledem. "Jestli splním úkol ještě dneska, chci tohohle kreténa nakopnout do koulí. To by mě potěšilo víc než jakákoliv jiná odměna," odtušil směrem k Nejimu, i když si sám ještě nebyl jistý, jestli věci půjdou tak hladce, jak se je snažil prezentovat. Rozhodně se o to aspoň dneska ještě pokusí.

"Hahaha, takovej nápad už pár z nás mělo, ale budeš si na ty kecy muset zvyknout," uchechtl se Suigetsu a hodil mladíkovi něco malého a lesklého, "na, mohlo by se ti to hodit." Byla to obyčejná kancelářská spona.

.

"Bezva, takže jsme domluvení," pronesl Neji klidně, "Můžeš jít. My tady potřebujeme ještě něco společně vyřešit, a dokud se k nám oficiálně nepřidáš, tak tě nemůžem brát do party. To je ti doufám jasné." Měl v plánu něco zajímavějšího než kradení peněženek a potřeboval pomoc své party.

.

Sasuke se do Oblačné svezl městskou, trolejbusy ještě jezdily, i když s mnohem delšími časovými intervaly. Za dvacet minut byl v té správné čtvrti, teď ale zbývalo najít ulici. Přečetl si její název z papírku i s číslem popisným, ale v téhle části města snad nikdy nebyl, takže absolutně netušil, kde se co nachází. Naštěstí v téhle době nebyl problém si něco takového okamžitě zjistit přes mobil. Stačilo kliknutí na mapy.cz, zadání údajů a podle nejbližšího názvu na nároží se mohl zorientovat.

Po další čtvrt hodině stanul před dvoupatrovým domkem, docela hezky architektonicky řešeném, i když stavba jako taková působila poněkud hrubým dojmem, možná i kvůli nepříliš udržované zahradě a neutrálně bílé omítce. Nasucho polkl. Kovová branka vedoucí na pozemek byla zamčená, ale plot nebyl vysoký. Zdolal ho krátkým vyšvihnutím a byl rád, že ten muž doopravdy nechoval žádné psy, kteří by se na něj vyřítili. Potichoučku se připlížil k hlavním dveřím a se srdcem až kdesi v krku naivně zkusil kliku. Samozřejmě bylo zamčeno. Vytáhl kancelářskou sponu od Suigetsa a chvíli se v zámku šťoural, ale nikdy to ještě nepotřeboval, takže to vůbec neuměl. Po deseti minutách neúspěšného otáčení musel uznat, že takhle to nepůjde. Bude muset oknem. Rozbít sklo nepřicházelo pochopitelně v úvahu, ale jak to Suigetsu říkal? Někde má vždycky okno otevřené?

Obešel dům. Okna v přízemí byla všechna zavřená, avšak dvě jiná nahoře v patře naskýtala příležitost. Jenže jak se tam dostat? U zdi rostl nějaký strom, teď potmě a když měl opadané listí, nedokázal přesně určit druh, ale jedna ze silnějších větví sahala skoro až k oknu. To by přece nemuselo být těžké. Obratně se vyšvihnul na první zachytitelnou větev, která by ho unesla. Díkybohu, že aspoň v tomhle měl praxi, v jejich zahradě rostlo stromů hned několik. Jako malý na nich trávil spoustu času. Snažil se tiše šplhat nahoru, ale nedávno pršelo a kůra byla vlhká, pořád mu podkluzovala. Krucifix, musel vynaložit opravdu velké úsilí, než konečně stanul na tom správném místě. Teď jestli mu to podjede, tak může být po něm. Do čeho se to nechal uvrtat?!

Nějakou dobu si zadýchaně odměřoval vzdálenost. Měl chuť zavřít oči a probudit se úplně na nějakém jiném místě, nejlépe v minulosti, než do téhle hovadiny šel. Mohl by teoreticky ještě couvnout, ale… Ne. Nenechá se vysmát. Tohle zvládne! Co nejmrštněji se vyhoupl skokem na okenní parapet a pevně se zachytil okenní kliky. Ano! Vyšlo to! Sice parapet trochu zapraštěl a okno zavrzalo, ale podle plánku byla tohle pracovna nebo něco takového. Ložnice byla vedle. Teď musí být tiše. Jako myška vklouznul dovnitř a srdce mu vyvádělo psí kusy. Opravdu se vloupal do cizího domu.

.

Raikage ležel v posteli a spal. Dneska si pořádně máknul v posilovně a tréninku. To, že vyhrál mistrovství, ještě neznamená, že se bude flinkat, pokud by to udělal, tak by jeho kariéra mohla vzít velice rychle za své. Napůl spící nahmatal přikrývku, kterou stihl skopat někam bokem, a do půl pasu se přikryl.

.

Sasuke se snažil co nejrychleji vzpamatovat ze zděšení nad sebou samým. Jakmile si jeho oči trochu přivykly na temnotu v místnosti, začal rozeznávat jednotlivé obrysy nábytku a taky dveře. Podle všeho měl ten pás být někde v přízemí, v obývacím pokoji. To znamená, že bude muset někde sejít dolů, pak se vrátit a rychle pryč. Opatrně otevřel dveře. Zavrzaly, mrchy, asi je ten chlap neměl dobře promazané. Na chodbě byla snad ještě větší tma než v pokoji, když sem nevedla žádná okna, aby ji prosvětlovala aspoň zář měsíce. Snažil se poslepu nějak najít cestu, jenže vrazil do jakéhosi stolečku, z něhož něco s rachotem spadlo. A do prdele!

.

Boxer spal jenom lehce, jak ho záblo na nohy a třaskavý zvuk rozbíjeného skla, ho okamžitě probudil. Vyšvihl se do sedu a bylo mu jasně, že asi nebude doma sám, pochyboval o tom, že se mu tady rozbíjí věci samy od sebe. Vyskočil na nohy a pár svižnými kroky vpadl na chodbu, kde rozsvítil. Možná to nebyl úplně dobrý nápad. Osleple zamžoural do osvětlené místnosti. Cosi kolem něj proběhlo.

.

Mladému Uchihovi bylo jasné, že musí okamžitě zmizet. Ani za nic na světě se nesměl dát chytit takhle při činu! Ve chvíli, kdy se na chodbu ze dveří ložnice vyvalila jakási obrovská hora svalů a stěny osvítila zářivka, už tryskem mířil zpátky do pracovny. Byl vyděšený jako snad nikdy a bleskově se škrábal zpátky do okna. Než si však stačil odměřit skok, kterým by se dostal zpátky na strom a po něm dolů, podklouzla mu noha a s výkřikem se stačil tak tak zachytit parapetu, který povážlivě protestoval pod jeho vahou. Bylo to dobrých sedm metrů, buď ho čeká hodně bolestivý náraz nebo pokud dopadne hodně špatně… Vnitřnosti se mu zkroutily.

.

Jakmile se Raikage zorientoval, tak vyrazil za nezvaným návštěvníkem. Skoro byl u okna, když ho zarazil výkřik. Vyhlédl z něho s tím, že dole na trávníku uvidí rozpláclou mrtvolu zřejmě zlodějíčka. A ono si to viselo na parapetu. Příliš se nerozmýšlel a čapl mladíka za mikinu a vtáhl dovnitř. Na poslední chvíli, vypadalo to, že mu podjíždějí prsty a sletí dolů jako hruška. Uvnitř chytil zloděje pod krkem a přirazil ho ke zdi. "Co tu děláš?!" spustil na něj zostra.

.

Všechno se to seběhlo tak rychle, Sasuke vůbec neměl čas se nějak vzpamatovat a už mu prsty jako salámy pomalu drtily hrdlo. Možná že si to Raikage ani sám neuvědomoval, ale mladík na vlastní kůži nyní cítil, jakou sílu má profesionální boxer. Však taky jeho zjev tomu odpovídal. Ještě nikdy neviděl naživo medvěda grizzlyho, ale když teď těsně u něj stál tenhle chlap, docela dobře si takové setkání dovedl představit. Kromě té neuvěřitelné muskulatury si stačil ještě všimnout vztekle naježeného pískového knírku, bradky a světlých poněkud ulízlých vlasů.

"J-já jsem… já… ah…" zachrčel, jak měl stlačenou průdušnici.

.

"Co jsi tu dělal?!" štěkl Raikage a stiskl nevědomky mladíka ještě víc. Mimoto ho i trochu nadzvedl, takže chudáček musel tancovat na špičkách, aby se úplně nedusil. "Mluv, nebo to z tebe vymlátím i se zuby," vyhrožoval zlodějíčkovi a mohutně s Uchihou zatřepal. S jeho silou nebyl problém takové nebohé pískle zvládnout, spíše by potřeboval ovládnout svůj vztek.

.

Teď už Sasuke nedokázal vypravit vůbec nic. Měl dojem, že z něj ten chlap vytřese duši, a pokud ne, každou chvíli ho uškrtí. Zoufale ho škrábal do předloktí, jak se snažil odtáhnout jeho ruce a pokoušel se mu naznačit, že takhle odpověď doopravdy nedostane. I když byl přesvědčený zapírat, tváří v tvář takové brutální fyzické síle si to rozmyslel. Dělaly se mu už pomalu mžitky před očima a začínaly mu modrat rty.

.

Postupně si i boxer uvědomil, že tohle není protivník z ringu, ale nedomrlé mládě, které nemá do jeho obvyklých spolubojovníku ani desetinu síly. Pustil ho tak náhle, až se Uchihovi podlomila kolena a sjel na podlahu k jeho nohám. "Vstávej a postav se mi čelem," rozkázal znechuceně. Zažil už kde co, ale aby ho někdo šel vykrást uprostřed noci…

.

Sasuke mohl splnit rozkaz až poté, co se na několik okamžiků vkleče opřel o roztřesené ruce a hltavě lapal po dechu. Když se jeho mozek zase dostatečně okysličil, mátožně se hrabal na nohy. Polkl skrz stažené hrdlo, poprvé si pořádně mohl toho chlapa prohlédnout. Byl to hotový obr, skoro o dvě hlavy ho převyšoval, ale víc než výška byla pozoruhodná jeho mohutnost. Ještě nikdy se nesetkal s někým takhle… velkým. A měl pořádnou páru, dostat tak jednu výchovnou těmahle lopatama, to by mu asi uletěla hlava. Vyděšeně vzhlédl do zamračeného obličeje a měl dojem, že se hrůzou nemůže ani hnout.

.

Raikage si mladíka podmračeně prohlížel. Rozedrané rifle, tmavá mikina. Černé vlasy, pořádně rozčepýřené a rozmilý ksichtík mladého zajíčka plný děsu. Výhružně se k Uchihovi naklonil. "Co tu děláš? A doporučuju ti nelhat, jinak ti ukážu, proč mi říkají Pán hromu," pronesl nepříjemným hlasem s jasnou pohrůžkou.

 

.

Mladý Uchiha bezděčně couvl až ke zdi, k níž se skoro až dojemně tiskl, jako by se s ní snažil splynout. "Já jsem… j-já jsem si jen chtěl něco vy-vypůjčit," zajíkl se, a kdyby neměl mikinu, určitě by i přes tričko bylo jasně viditelné, jak mu srdce pod žebry vyvádí, protože mu nyní tlouklo tak rychle, jako by uběhnul minimálně maratón.

.

"Jo tak vypůjčit? Na věčnou oplátku, co?" odfrkl si boxer a bez váhání šťouchl Uchihu pěstí do břicha. Normálního soupeře by tím možná akorát polechtal, ale zlodějíček vypadal, že ho snad tím úderem přepůlil. "Jsem ti říkal, že lhát nemáš. Za každou lež ti nandám další ránu," slíbil. Prvně z něho vytluče, co tu dělá, a pak ho možná předá vyšší moci.

.

Sasuke měl co dělat, aby se udržel na nohou, a automaticky obtočil ruce kolem sebe, aby se bránil dalším ranám. Ještě štěstí, že večeři už dávno strávil, jinak by tu asi ještě musel uklízet koberec. Pěkně to bolelo. "B-byla to zkouška," zasípal a snažil se tu herdu nějak rozdýchat, "kvůli… členství v jedný partě. Měl jsem tu něco vzít." Přemýšlel, jestli by bývalo nebylo lepší spadnout z toho parapetu.

.

"A co jsi měl vzít?" zasyčel boxer a chytil mladíka za čelist, aby se díval na něj. Oční kontakt patřil k důležitým prvkům v boji. Mohl tak odhalit, kdy přesně přijde další rána. Od mladíka se neobával, že by na něho zaútočil s pěstmi, a jinou zbraň u něj neodhalil. Navíc, kdyby ji měl, tak už by ji dávno použil. "Mluv!"

.

Mladý Uchiha několikrát naprázdno otevřel a zavřel ústa. Měl dojem, že přiznat tomuhle hromotlukovi, že mu chtěl ukrást trofej, by byla hodně bolestivá sebevražda. Prostě se nemohl dívat do těch malých vzteklých oček, která si ho zlobně měřila. Uhnul pohledem. "Jenom… n-nějaké peníze," pípnul ustrašeně a ucítil na bradě silnější sevření.

.

Raikage zafrkal jako podrážděný býk. "Jasně, to ti tak žeru. Mluv nebo z tebe udělám rozpláclou mouchu na stěně!" Měl chuť to pískle okamžitě zbombit, aby z něho vytřískal to, co chce slyšet. Obyčejně to tak dělal, byl to nejrychlejší způsob řešení problémů.

.

"Doopravdy!" bránil se Sasuke a v duchu si nadával, že je doopravdy hodně nešikovný v téhle branži. Měl si připravit výmluvu pro všechny případy, kdyby ho chytili. Jenže co tak asi mohl chtít ukrást v domě tohohle chlapa? Obyčejně se kradlo něco cenného, ale věci jako byla televize nebo počítač by z druhého patra asi špatně vynesl a dost pochyboval, že by tu měl nějaké rodinné šperky.

.

Boxerovi stačilo už jen zamávat před očima rudým plátnem a jistě by zdivočel jako při souboji v ringu. Ostatně něco tu bylo podobného. Stál v místnosti jen v boxerkách a držel chlapa, no spíše štěně pod krkem. Znenadání pustil Uchihu, aby ho chytil za mikinu na hrudi a lehce zvedl do výšky, až Sasuke legračně kopal nohama ve vzduchu. Přirazil ho rázně ke zdi a do obličeje mu zavrčel. "Zpívej, nebo tě vyhodím tím oknem, kterýms sem vlezl!"

.

Sasuke ještě nikdy nepoznal takovou sílu. Jasně, nebyl zrovna vazoun, ale při svých zhruba sto osmašedesáti centimetrech měl necelých šedesát kilo a tenhle muž tady s ním mával jako s hadrovou panenkou bez zjevné námahy. Byl dost hrubý, takže jeho výhrůžce přikládal patřičnou důležitost, on by toho snad byl vážně schopný! "Dobře… dobře!" zachrčel přidušeně, "měl jsem krást ten… ten pás z mistrovství…" Okamžitě přivřel oči a celý ztuhl v očekávání spršky ran.

.

"Cože?!" štěkl Raikage pobouřeně a znovu přirazil mladíka na zeď, až to zadunělo. "Ty jedno malé nedomrlé nedochůdče! Možná sis myslel, že je to sranda jít k někomu a něco mu vzít? Můj pás mě stál spoustu námahy a odříkání a rozhodně to není něco, co by pro mě nemělo žádnou hodnotu. Zavolám fízly, oni už si s tebou poradí."

.

Černovlásek měl dojem, že mu tím úderem snad vyrazil dech, ale asi to byl opravdu jen pocit, protože když slyšel tu poslední větu, zpanikařil. "Ne, prosím, to ne!" zakvílel a v jeho hlase teď zazněl ještě větší strach než za celou dobu v tomhle domě, "prosím, udělám cokoliv, ale nevolejte policii. Budu vám uklízet dům, sekat zahradu nebo nosit noviny, ale vynechte z toho policajty, prosím…"

.

Boxer udiveně zvedl jedno obočí, jak se Sasuke div nerozklepal a sliboval mu hory doly, jen aby nevolal chlupaté. "Ale, ale, to už jsi měl co do činění s policajtama? Nějaký záznam nebo jsi utekl z pasťáku?" Mladík však vypadal, že strachy ze sebe nemůže vypravit ani slovo, asi mu bude muset pomoct. Dovlekl ho k oknu a za mikinu naklonil přes okraj. "Čekám."

.

Sasuke vyjekl, jak pod ním náhle zela sedmimetrová prázdnota a dělily ho od ní jenom ty hrubé pracky, které svíraly jeho oblečení. Jestli teď Raikage povolí, bude z něho mastný flek. "Můj táta je velitel zásahové jednotky!" vyhrkl chtě nechtě a prosebně se zadíval tomu muži do tváře, "jestli se dozví, co jsem provedl, vyhodí mě z domu." No, to možná přeháněl, ale dostal by výprask jako ještě nikdy a půl roku by měl hotové peklo.

.

"Ale to se podívejme. Synáček policajta, co si chce dokazovat, že na to má, tím, že půjde okrást boxera, aby se mohl přidat do nějaké pochybné party. Nepřijdeš mi moc chytrý, když ses nechal tak chytit." Vtáhl mladíka dovnitř a švihl s ním na zem. Založil si ruce na hrudi a shlížel na mladíka jako nebezpečný protivník, schopný ho ve vteřině rozsápal. "Otec by ti nejspíš rozsekal zadek…" Zadek, ušklíbl se Raikage a přes tvář mu prolítl ďábelský úsměv. "Co jsi ochotný udělat proto, abych nevolal na policii?"

.

"Cokoliv," prohlásil okamžitě mladý Uchiha, protože jestli existovala možnost, jak se vyhnout tomu, aby se o tomhle jeho otec dozvěděl, musel toho využít, jinak se na hodně dlouhou dobu nepodívá jinam než do školy. Všechno bylo určitě lepší než to, co by ho čekalo. Ostatně, co po něm může chtít jiného kromě toho, co mu už nabídl? Možná nějakou jinou pomoc na baráku, třeba natřít plot nebo něco podobného. Vyčkávavě hleděl do Raikageho obličeje a snažil se netvářit moc dychtivě, aby si to náhodou ještě nerozmyslel.

.

Raikage ani v nejmenším netušil, cože se tu dneska všechno odehraje pod rouškou tmy. "Bezva to jsem rád, že jsi tak odhodlaný," odtušil spokojeně. Díky tvrdému tréninku a cvičení neměl mnoho času se věnovat i milostným aktivitám a hledání si nějakého partnera. "Nebudu volat fízly, když se necháš ošukat," pronesl jednoduše a sledoval, jak Uchihovi nevěřícně padla brada dolů.

.

"Když se nechám…?" vydechl šokovaně Sasuke. To už bylo podruhé za tenhle večer, co někdo projevil zájem o jeho zadek a moc se mu to nelíbilo. Nikdy by do tohohle obra neřekl, že je ještě ke všemu gay. Významně sjel jeho postavu dlouhým pohledem. "Ehm, nic proti, ale… viděl jste se někdy v zrcadle? Nevím, jestli vám to někdo řekl, ale… v posteli by hrubost neměla mít místo. Fakt nemám masochistický sklony." Neměl o tom sice moc znalostí, ale předpokládal, že sex mezi muži musí probíhat opatrně. Tenhle chlápek měl do něžnosti tak daleko jako on sám do zvoníka od Matky boží.

.

"Takže nechceš, to jsem si myslel, že jsi poseroutka, hned jak jsem tě chytil," odfrkl si Raikage, "když teda nemáš zájem spolupracovat, tak já jdu zatelefonovat na tu fízlárnu a řeknu, že mám doma zloděje, který je mimochodem synáček velitele zásahovky. To bude poprask, možná bych to mohl říct i novinám. To by pro ně bylo skvělé sousto. Syn policisty krade. Titulek jako vyšitý," zachechtal se a ignoroval poznámku o masochismu.

.

Sasuke nasucho polkl. Kdyby se to dostalo i do novin, to by ho otec přerazil, vrhnout hanbu na celou rodinu. Viděl, jak se Raikage pěkně baví, vyčetl to z jeho obličeje. "Jste vyděrač," obvinil ho, ale výhrůžka ho donutila o tom reálně přemýšlet. Panebože, to má, vážně nastavit zadek?! A ještě s chlapem, co připomíná gorilu? Vždyť je proti němu jako párátko. Jestli se na něm ten chlap rozplácne, tak zdechne. Navíc… "J-jenže já jsem to nikdy nedělal, nejsem žádná buzna," hlesl.

.

"Aspoň se tvůj život obohatí o něco nového," ušklíbl se boxer a hmatem vytáhl mladíka na nohy a zavřel okno, kterým to pískle vlezlo dovnitř. Odvedl ho vedle k posteli, kde ho shodil do lůžkovin. Prohlížel si mladíka na lůžku, jestli se paktuje se zloději a kdo ví jakou lůzou, mohl by brát drogy a podobné svinstvo. "Jsi zdravej, nebereš nějaký sračky?" Už ví, jak vypadá, když to štěně lže.

.

Mladý Uchiha se jen divil, kde se v tom chlapovi bere tolik otrlosti, že s ním zachází jak s panenkou na hraní. "No dovolte?!" vyprsknul uraženě, "nejsem žádná fetka." Jasně, sem tam si dal cígo, jednou zkusil jointa, ale do ničeho tvrdšího nikdy nešel. "A vůbec, od vás to sedí, beztak žerete nějaký steroidy, jinak nevím, kde jste nabral takovou hmotu," odsekl. Občas nedokázal ukrotit svůj temperament a drzý jazýček, ať už byl v jakékoliv situaci.

.

"To jsou bílkoviny a cvičení, kdyby ses o to zajímal, tak zjistíš, že steroidy nejsou potřeba," zafuněl Raikage a byl docela spokojen s tou informací. Fetku by nešukal. Založil si ruce na hrudi a rozkázal: "Vysvleč se donaha." Aspoň se prvně podívá, v jaké zdravotním stavu to štěně je a jestli čirou náhodou nemá někde vpichy.

.

Sasuke pobouřeně zalapal po dechu. Byl snad nějaká děvka nebo co?! Kdyby ho ten bastard nedržel v hrsti, tak by něco takového nestrpěl. Jenže… když pomyslel na titulky v novinách a na internetu, zhoupl se mu žaludek. Se vzdorným pohozením hlavou a rozpaky zčervenalými tvářemi si rozepl mikinu a shodil ji z ramen. Následovaly černé conversky a ponožky. Pak si přetáhl tričko přes hlavu, uvolnil sponu pásku a dost neochotně stáhl džínsy. Ne že by se měl za co stydět, ale… bylo mu trapně.

.

Raikage mladíka sledoval a hodnotil. Nebylo to vůbec špatné. Klasické tělo dospívajícího chlapce a naježený pohled puberťáka. Jen se jeho slova neplnila do puntíku a to ho docela iritovalo. "Řekl jsem donaha," zopakoval svůj rozkaz a pronikavě hleděl na to pískle.

.

Mladík vztekle otevřel ústa a nadechl se, aby něco odsekl, ale když si ještě jednou přeměřil Raikageho postavu, zjevně si to rozmyslel a zase pusu zavřel. Měl pocit, že mu úplně hoří tváře, když si váhavě stáhl fialové boxerky a raději se díval jinam, než do těch očí, které si ho dychtivě prohlížely. Bože, obnažoval se tu před úplně cizím chlapem! Hrudník se mu mělce a nepravidelně zvedal, jak byl nervózní.

.

Svalovec si Uchihu prohlížel se vzrůstajícím zájmem. Nebylo to vůbec špatné, rozhodně si to dneska v noci užije. Snad ještě nikdy neměl v posteli panice. Aspoň mu ukáže, jak to mezi chlapy chodí. "Vidíš, že to jde, a teď…" přešel k nočnímu stolku, kde vytáhl lubrikant a hodil ho Sasukemu, který se tvářil, jako kdyby mu do lůžka hodil hada. "se připrav. Stačí, když si na prsty dáš gel a vtlačíš si je do zadku, čím víc budeš uvolněnější, tím to pro tebe bude příjemnější."