Gratuluji, že tu stále ještě jste a čtete tuhle epopej! Neuvěřitelné. Jak jste zřejmě zjistili, Sasuke a Madara mají stále ještě mnoho událostí před sebou a s nimi přichází poslední z knih. Ano, opravdu poslední. V oceánu se přelije mnoho vody, a co tedy můžete čekat? Máme tu stále křehký vztah mezi strýcem a synovcem. Naruto se chce vrátit domů. Sasuke také již touží po pevnině. Objeví se znovu královnin pes Kakashi? Co řekne posádka na kapitánův odchod. Nepotká je něco zlého při plavbě na druhý konec světa? Kniha je nabitá akcí, láskou a sexem 3:)

 

Naruto zdá se, že kousnutí pavoukem přežije i bez ztráty končetiny. Sasuke si může oddechnout, že jeho kamarád vyvázl ze spáru smrti. Zbytek posádky toužebně hledí do modravých dálek a vyhledají kořist. Jenže je jich příliš málo a loď není postavená na zaoceánské plavby. Madara chce mocnější a důstojnou loď pro sebe a své mužstvo.

 

 

Za čtyři dny se Naruto v doprovodu Sasukeho vypotácel z podpalubí nahoru. Moc si ze svojí léčby nepamatoval, Sasuke ho pravidelně napájel vínem a on byl celé ty dny opilý pod obraz, že skoro nevnímal nic v okolí, ani bolest. Jen se vždycky něčeho napil, co mu vnutili. Polykací reflex mu naštěstí pracoval dobře. A teď po ukončení léčby mu bylo zle, byl bílý, bolela ho hlava. Ránu na ruce mu nakonec Kabuto sešil a obvázal.

.

"Vidíš, až se vrátíš domů, budeš mít další věc, kterou se můžeš chlubit," prohlásil Sasuke a ještě ho trošku přidržoval pokaždé, když zavrávoral, "přežil jsem kousnutí vražedným pavoukem, to budou tvoji rodiče koukat, až se jim vrátíš." Neskutečně si oddechl, že to celé dobře dopadlo, protože ze začátku to vypadalo opravdu ošklivě a beznadějně. Bál se, že blonďáčka ztratí, což by bylo vzhledem k dřívějším snahám doopravdy tragické, aspoň pro něj.

.

"A čtyři dny jsem proležel v alkoholovém deliriu," odtušil Naruto tiše a pousmál se. Tímhle se asi zrovna chlubit nebude. Stačí, že bude mít jizvu na ruce. Rána vypadala strašně, dle jeho názoru, a skoro nevěřil, že to bylo hned po tom kousnutí ještě horší. Ale částečně se hojila, i tak byla opuchlá, nafialovělá a měla tendenci se rozšklebovat. Naštěstí to jistilo několik stehů.

.

"Ale pomohlo to, znáš to - účel světí prostředky," zazubil se Sasuke, pak ale zvážněl a stiskl Narutovi rameno. "Jsem rád, že jsi přežil. Měl jsem strach, že nás opustíš… bylo by to jako zakopnout před cílem," hlesl. Mikio na jeho rameni nadšeně začiřikal, skoro jako by mu dával za pravdu. Byl taky rád, že se konečně dostal z tmavé místnosti, kde věrně setrvával se svým páníčkem.

.

"Já taky, i když jsem opravdu myslel, že bolestí umřu." I tak pořád pokousanou ruku moc neovládal, každé pohnutí či zatnutí svalů bylo hodně bolestivé. Dával si na to dobrý pozor. Chlapi ho nahoře vřele uvítali. Byl člen posádky, a tak se o jeho osud zajímali. Dělali si z něho šprťouchlata, že se taky nechají pokousat, aby mohli týden ležet v lihu.

.

Sasuke usoudil, že už může Naruta aspoň chvíli nechat bez dozoru a připojil se k Madarovi u kormidla. Moc toho za poslední čtyři dny nenaspal, takže zíval, div si neroztrhnul pusu. Dnes v noci to hodlal dohnat, ale zatím byl ještě den. "Ještěže máme na lodi Kabuta… myslím, že bez něj by nám moc posádky nezůstalo," prohodil směrem k dlouhovlasému Uchihovi.

.

"Piráti musí mít vždycky nějakého felčara, bez něho to nejde a Kabuto je ve svém oboru nejlepší, co nás mohlo potkat. Umí vyléčit kde co a snaží se objevit i nové způsoby… Pořádně se vyspi, ať ti zítra můžu dát službu u kormidla," nabádal ho něžně kapitán a poštěklil ho ve vlasech.

.

"Jo," zívl Sasuke, "hned po večeři půjdu, neboj…" Zkontroloval kompas, který měl Madara položený u kormidla. Teď pluli na jihovýchod, ale potom budou muset stočit loď ještě východněji, zase by nebylo dobré dostat se do toho samého přístavu, kde ještě zhruba před čtrnácti dny ukradli tohle plavidlo.

.

"Budu tě tam čekat," zavrněl Madara, ale nemínil Sasukeho nějak zatěžovat. Vypadal opravdu unaveně. "Ale můžeš si jít klidně lehnout hned, vypadáš, že to potřebuješ. Není tě tady nahoře potřeba," nabízel mu bodře.

.

Sasuke se shovívaně zašklebil: "Chápu. Chceš, abych se vyspal hned, abych pak byl večer fit, že jo, ty úchyle?" Ne že by se bylo zas až tak čemu divit, ty poslední čtyři dny svého strýce hrubě zanedbával, sotva že mu dal pusu, když se za ním přišel podívat.

.

"Jaks to poznal?" odvětil mu v podobném duchu kapitán, chytil Sasukeho za bradu a palcem mu přejel přes spodní ret. "nemůžu se dočkat, až budeš mít na mě čas." Navíc se těšil do přístavu na svůj ďábelsky prohnaný plán.

.

"Vidím ti až na dno tý tvý zkažený perverzní duše," prohlásil Sasuke v žertu a přimhouřil oči. "Hmm… a co bys chtěl večer dělat?" protáhl pak přemítavě, "víš, abych věděl, jestli se mám vůbec hecnout a jít spát hned… jestli mi to večer bude stát za to."

.

"Slíbil jsem ti přece plnou noc vášně," zašeptal Madara podmanivě, "ale sedět na židli nebudeme. Nechci si zopakovat ten pád z minula. Mám v plánu tě udělat tolikrát, že už nebudeš mít co stříkat."

.

Sasukemu po páteři přejel příjemný mrazík. Tohle opravdu neznělo špatně, ale naoko se zatvářil, že o tom hrozně uvažuje. "No, tak holt jo, no," odtušil hraně trpitelským tónem, "co mám s tebou dělat." Natáhl se na špičky a věnoval Madarovi krátký polibek, než se odebral do podpalubí.

~~~

Plavili se ještě dobrý týden, než se konečně objevili v přístavu, který byl jeden z větších v Karibiku a kde, jak Madara doufal, bude vhodná loď na prodej.i. V podstatě ji taky mohl ukrást, ale on potřeboval posádku, vybavení a zásoby. Tudíž by si v podstatě jenom přihoršil. Posádka se hladově dívala do uliček městečka a nejradši by se šli všichni najíst a nejlépe opít někam do krčmy. Kapitán to však zakázal, ale poslal Kisameho a pár lidí, aby koupili něco k jídlu. Ostatně jejich zásoby na lodi byly na dně. Poslední dva dny jedli jen kokosové ořechy. Obchodníci z přístaviště se divili, že nic nevezou, ani nic nebudou nakládat, a ještě víc zírali, když jim Madara oznámil, že loď prodává a shání větší útočnou galeonu nebo fregatu.

.

Sasuke jenom doufal, že už se na Madarův exces zapomnělo nebo že jsou minimálně v přístavu, kde obchodování s piráty není věcí tak docela zapovězenou, ale věřil svému strýci, že tohle si snad umí ohlídat. Rozhodně jim nehrozilo královské vojsko, to bylo převeleno na jižní cíp Větrné země, jak vyposlechl Kakuzu, ale stejně by nebylo bezpečné nějak vyhlašovat, že Madara Uchiha přežil pochod pralesem a chystá se znovu zahájit pirátské akce. Koneckonců, nebude už to dlouho trvat a v Konoze tahle dráha jejich života nadobro skončí. Bude se mu asi stýskat po lodi, ale za pár měsíců plavby si na ni aspoň nestihne tolik zvyknout, jako kdyby se měl loučit s jejich starou věrnou Tsukuyomi. Ta nová, ať už bude jakákoliv, mu snad tolik k srdci nepřiroste.

.

Zpráva, že je tu člověk, který shání loď, se rozšířila poměrně rychle a pro Madaru si odpoledne přišli dva poslíčci, kteří mu dali vědět, že mají k prodeji jednu z kotvících lodí a že pokud bude chtít, tak můžou hned domluvit prohlídku. Kapitán samozřejmě souhlasit s oběma nabídkami a postupně si s Kisamem prohlédli dvě krásky. Amaterasu a Izanami. Teď stačilo si jen vybrat. Obě plavidla byla vybavená třemi stěžni, řadami děl po bocích a i jejich cena byla téměř shodná. "Kisame, která se ti víc pozdává?" zeptal se svého důstojníka, který v podstatě bude loď vlastnit později, pokud bude mít zájem.

.

"No… to je těžký, kapitáne," zahuhlal statný pirát, který dosud nepřenesl přes srdce tu zprávu, že Madara brzy zemře. Vždyť přece zatím vypadal zdravě a plný života… jak bylo možné, že umíral? Co za zákeřnou nemoc ho mohlo postihnout? Bylo mu jasné, že se ho kapitán ptá právě kvůli tomu. Sasukemu ještě nebylo ani dvacet let, takže na těch pár let, než mladík kompletně dospěje, asi převezme velení lodi on, proto si má vybrat. Ale nebylo mu to zrovna příjemné, jak o tom dlouhovlasý Uchiha mlčel, cítil se z toho nesvůj a litoval ho. "Já myslím, že Amaterasu je možná o něco lépe zachovalá," odtušil potom.

.

Madara pokýval hlavou a lépe si prohlížel obě lodě a musel dát důstojníkovi za pravdu. Následovně jejich verdikt oznámil zástupci obchodníka, který tu s nimi byl, a tlačil na co nejrychlejší obchod. Sice to nebylo moc obvyklé, ale prodejce přikývl a kapitán se vrátil na loď, aby odpočítal sumičku v perlách, které nabídne majiteli Amaterasu jako platidlo. Stejně jako minule vzal i něco navíc a v doprovodu Kisameho šel podepsat kupní smlouvu. Prodejce si prvně myslel, že k nim došel nějaký ten vandrák a nevěřil tomu, že Madara u sebe má byť i jeden zlaťák. Jeho údiv stoupl až do nebes, když mu na stůl vysypal perly a odhadce se jimi začal přebírat a počítat. S ještě nezaschnutým inkoustem se vraceli k obchodní bárce. Ani nemuseli nic moc stěhovat, protože nic neměli. Jen Madara v kajutě přebral, co by se jim hodilo, a z toho to byla poslední láhev vína, kterou si šetřil.

.

Posádka byla přestěhováním na novou krásnou velikou loď zcela nadšená. Po všech těch útrapách, které zažili v pralese a na dlouhém pochodu, se jim teď konečně blýskalo na lepší časy. Už si v duchu malovali, jak zase budou přepadávat, loupit a plenit, dokud nebudou mít dost, což při chamtivosti některých z nich nebude pravděpodobně nikdy. S posvátnou úctou si členové posádky prohlíželi novou galeonu, její vybavení, krásu, vznešenost a hlavně prostor. Do noclehárny se pohodlně všichni vejdou, ale vyvstávala ještě jedna otázka - bylo jich jenom něco přes třicet a takhle velká loď bude k manipulaci s plachtami a na údržbu vyžadovat možná aspoň jednou tolik mužů. Bylo tedy jasné, že Madara bude rovněž muset uspořádat nábor dalších chlapů, kteří se s nimi budou plavit. Tahle vidina ostatní těšila i zneklidňovala zároveň, protože se mezi ně zase dostanou noví lidé, nové osudy a kdo ví, jak to dopadne tentokrát, když minule měli takový problém se Zabuzou.

.

Madara mužům přislíbil, že jakmile vybaví loď, tak zbytek pokladu rozdá mezi ně rovným dílem. Každý doufal, že to bude dost, aby si mohli aspoň jednou užít, protože pohvizdovali na všechny ženy, které se náhodně objevily v přístavu a šly kolem jejich lodi. Madara měl z toho zařizování zase hlavu. Zatím nerozhlašoval své jméno. Nechtěl, aby všichni věděli, že je to on, a po domluvě si půjčil to Kisameho. Stál ve svojí nové kajutě a nespokojeně si prohlížel jednu postel. Místnost byla prostorná, oproti té, kde měl spát důstojník a případně ještě jeden muž. Rozhodl, že k němu tu druhou postel přestěhují a zrovna ji vměstnal vedle té svojí, aby měli se Sasukem dvojlůžko.

.

Kisame mu s tím pomohl bez poznámek, bylo mu jasné, že Madara bude chtít mít Sasukeho na blízku, ale poněkud ho překvapil ten manévr sražení postelí k sobě. To jako vážně v jeho stavu bude chtít provozovat… no, co se vlastně divil, už na té malé bárce několikrát slyšeli, jak si spolu Uchihové užívají, ale vzhledem k tomu, že Sasuke chodil vždycky normálně, tak asi ke skutečnému sexu nikdy nedošlo. Nejspíš museli… provozovat tu ohavnou praktiku, kterou je jednou viděli s Kabutem dělat. Fuj, vůbec by se nedivil, kdyby z toho měl nějakou nemoc. Panebože! Co když to má doopravdy z toho?! Mohlo to mít až takovéhle dalekosáhlé důsledky? Doopravdy kapitán umře kvůli svému chtíči?

.

Společně se Sasukem ještě ten večer otestovali nové postýlky, jestli jsou vhodné pro jejich potřeby. Kisame ve vedlejší kajutě jen protáčel oči, když slyšel Sasukeho vzdychat a skoro mu při těch perverzních představách, které si představoval, kdy něco podobného dělá s ženou, postavil. Ihned se profackoval a šel se raději projít na palubu a zkontrolovat hlídku.

Na druhý den Madara nabral několik nových mužů do posádky a začal shánět vybavení do lodě.

.

Sasuke konečně prakticky po roce uplatil tu perlu, kterou kdysi našel na pobřeží jednoho z ostrovů, když chytal ryby a kterou nosil od nalodění na Susanoo v malém váčku u pasu. Nakoupil za ní zásoby pro Mikia, sušené ovoce, suchary, oříšky a od jednoho rybáře také sušené červy. Měl toho dost, aby mu zlatý lvíček vydržel na lodi těch několik měsíců, než se dostanou do Konohy. Celkově ten týden, po který zatím kotvili v přístavu, panoval zmatek a shon, na loď se nakládaly sudy s masem, střelným prachem, bedny se zbraněmi a mnoho dalších věcí.

.

Loď byla plně vybavena, stačilo jen vyplout. Madara, jak slíbil, zbytek pokladu rozdělil mezi původní posádku. Nebylo toho mnoho a chlapi dost reptali. Přislíbil jim, že po cestě do dalšího přístavu vybere jeden z pokladů a dá jim odměnu, jakou si zaslouží. Všichni byli napjatí a chtěli jít tu trochu mincí, která jim možná postačí na nějakou levnou děvku a chlast, utratit. Jenže Madarův rozkaz zněl: půlka dnes, půlka zítra. Nemínil nechat plně vybavenou Amaterasu napospas nějakým majetku chtivým lapkům. Moc dobře viděl, jak okolo brousí podivná individua. Holt rozkaz je rozkaz.

"Sasuke, dej Mikia Narutovi a půjdeme spolu do města."

.

"Cože?" nadzvedl Sasuke obočí, když na něj Madara vyrukoval s takovým návrhem, "a proč ho nemůžeme vzít s sebou?" Ať už chce jít kamkoliv, určitě by jim malá opička nepřekážela. Ne snad, že by si myslel, že se o ni Naruto nedokáže postarat, ale bál se, aby za nimi Mikio třeba neutekl a někdo ho v přístavu nezabil. Sice pochyboval, že by někomu vyloženě vadil, ale mohl by v přístavu třeba spadnout do vody nebo někde začít něco okusovat a potom by ho někdo mohl chtít odstranit. Byl taky ale docela zvědavý, kam chce Madara zajít. Doufal, že do nějakých lázní, protože by se dost rád vykoupal, po tak dlouhém pochodu by se nějaké mýdlo a houba už opravdu šikly.

.

"Protože tam, kam půjdeme, by nám dělal problémy. Tak šup, nebudu tu stát věčnost," pobídl ho Madara a poklepával nohou o palubu a netrpělivě čekal. Nastal čas pro jeho ďábelsky prohnaný plán, jak synovci ukázat, že šukat s ním je dobré a příjemné.

.

Sasuke si povzdechl. "No… tak dobře, no," přisvědčil pak neochotně a zavolal na svého blonďatého kamaráda, kterému předal dotčeně se tvářícího Mikia. "Dej na něj prosím tě dobrý pozor, hlavně ať ti neuteče," nabádal ho, než se připojil po bok svému strýci.

.

Madara si spokojeně vykračoval na molo a odtud do městečka. Už se smrákalo a slušní lidé z ulic zmizeli. Seděli doma a oddávali se bohulibým činnostem. Kapitánovy jisté kroky mířily směrem k místnímu nevěstinci, kde, jak si zjistil, provozují služby, které bude požadovat.

.

Mladý Uchiha ho nejdřív nechápavě, ale bez námitek následoval… aspoň do chvíle, než se zastavili před domem, u kterého bylo dle vývěsního štítku zcela jasné, k jaké zábavě slouží. "To si děláš prdel?!" vyjekl pak a zkřížil paže na prsou, "nečekáš snad, že tam s tebou půjdu?!"

.

"Jasně, že jo. Myslíš, že jsem tě sem táhl jen tak pro nic za nic?" odpověděl mu Madara a přistoupil k Sasukemu. Něžně si ho přidržel za ruku, kdyby chtěl vzít nohy na ramena, a na jeho tázavý pohled mu dal vysvětlení: "Chci ti dokázat, že můžu šukat s kýmkoliv, aniž by se mu něco stalo a líbilo se mu to."

.

Po tomhle vysvětlení se Sasuke dovtípil, co mu tady vlastně chce ukázat. Přimhouřil oči a pohodil podrážděně hlavou. "V žádným případě, to je pěkně zvrácený! Jseš ten největší úchyl, jakýho jsem kdy v životě poznal! Mám se koukat na to, jak s někým šoustáš jenom proto, abych ti pak dal taky?! Na to zapomeň! Nehledě na to, že jako tvůj partner ani nic takovýho vidět nechci."

.

"Sasuke, dej tomu šanci. Chci ti jen dokázat, že tvoje přesvědčení, že se do tebe nevejdu, je mylné… a nakonec ty taky nepřijdeš zkrátka." Kapitán měl podezření, že Sasuke si ani nedokáže představit lechtivé hrátky ve třech. Byl vždycky věrný až za hrob a tohle ho asi nikdy nenapadlo. "Prosím, Sasuke."

.

"To chceš jako… ve třech?! Nejenom, že se mám na něco takového dívat, mám se i účastnit? V životě jsem do bordelu nepáchnul! Teda… skoro. Ale ty ženský se nepočítaj. A vůbec! Řekl jsem, že když chceš mít sex, tak sem můžeš chodit, ale o tom, že bych měl jít s tebou, nebyla jediná zmínka! Takže ne, naprosto ne."

.

"Sasuke, ale zkus mě pochopit. Pro mě není důležitý si zašukat s někým z bordelu jen tak… Chci tě tam mít, protože tě miluju a chci ti ukázat, že to jde. Navíc ten, koho nám dají, je pro mě naprosto nedůležitý, budu si místo něj představovat tebe. Jsi pro mě jedinečný a za nic na světě bych tě nevyměnil," podsouval Sasukemu tyhle názory. On ho miloval a jen mu chtěl ukázat, že to jde a na tu couru, co dostane, by teď ani nesáhl, kdyby to nebylo nutný.

.

Sasuke zaváhal. Ten nápad se mu vůbec nezamlouval, copak se mohl něčeho takového účastnit? Jasně že věděl, že není nic úplně výjimečného, když při sexu… byli tři. Někdo takovéhle hrátky třeba preferoval, ale jemu to přišlo dost úchylné, obzvlášť když měl partnera. Má se dívat na to, jak ho Madara před jeho očima podvádí? Ne že by mu to chtěl zakázat, byl si dobře vědom toho, že když mu sám odpírá sex, tak si ho musí někde vynahradit… ale musel u toho být?! Nerozhodně přešlápl.

.

"Pojď se mnou, Sasuke. Nemusíš se ničeho bát. Moje srdce a mysl patří jenom tobě," zašeptal Madara oddaně a pohladil synovce po tváři. Viděl, že je liknavý ve svém rozhodnutí celou tuhle šarádu odmítnout.

.

Sasuke ještě nějakou dobu sváděl těžký vnitřní souboj. Vážně má na něco takového kývnout? Bože… Zvažoval všechna pro a proti. Co pro něj bylo důležitější? Madara nebo vlastní přesvědčení? Pomalu vydechl. "Pro jednou a naposledy."

.

"Děkuju," vydechl Sasukemu do vlasů a políbil ho do nich. Ostatně díky synovci se naučil používat slova: Děkuji a prosím dost často. Vzal synovce okolo pasu, aby těm ženštinám uvnitř bylo jasný, že nemaj dotírat.

.

Sasuke se začervenal. Připadalo mu tak nějak nepatřičné vstoupit do tohohle podniku, jen se modlil, aby je neviděl nikdo z posádky. Kdyby byl otec naživu a dozvěděl se to… asi by ho přerazil. Jenže otec tu nebyl. Plaše se rozhlížel okolo a snažil se vyhýbat chtivým pohledům místních děvek.

.

Madara s takovýmto pochybným podnikem neměl nejmenší problém. Ostatně sexuální služby hledal jen tady. Blížil se k něčemu, co vypadalo jako recepce, když jim do cesty vstoupila rádoby vyšnořená starší žena, která to tu evidentně měla na starost.

Zkušeným okem je přehlédla od hlavy až k patě. Vypadali jako nuzný piráti a ještě k tomu buzny, to jsou kšefty. "Platit budete předem, pánové," naznačila jim, že si o nich myslí, že jsou chudáci. Což bylo skoro pravda. Peněz moc neměli, jen celou pirátskou loď napěchovanou muži a výbavou. "Co si budete přát?" zeptala se. Normálním lidem by živě nabízela všechny volně kněžky lásky, ale tihle budou mít zájem o něco jinýho.

"Pokud chcete, tak samozřejmě zaplatíme předem. Mám zájem o někoho mladého na šukačku," prohodil chladně Madara, když se mu nedostalo slušného zacházení. Kdyby měl na výběr, tak se otočí na patě.

"Dobrá, podívám se, kdo je volný," odtušila bordelmamá a odnesla se stylem lvice salonů k recepci.

.

Sasuke byl rudý jako ředkvička. Nejenže sem vůbec nechtěl, ale ještě víc si teď připadal trapně, když viděl, jakým pohrdavým pohledem je ta ženská sjela. Nebyl v tomhle tak znalý jako Madara, takže víc než faktu, že se jí zdáli příliš chudí, přisuzoval tohle chování tomu, že si o nich musí myslet, jací nejsou zvrácení a zvrhlí. A přitom přece byli jako každý jiný pár! No, každý jiný ryze mužský pár… Tedy, skoro. Jo, provozovali občas perverzní praktiky, ale jinak… Mladý Uchiha stisknul čelisti. Nemělo smysl si cokoliv nalhávat, prostě byli zvrhlí. Nikdo jiný by do takového podniku nepáchl, a když ano, tak určitě ne dva na jednoho, či spíše na jednu. "Tak tohle už nikdy. Mám chuť se otočit a vypadnout odsud," zavrčel krátkovlasý Uchiha ke svému strýci. Nebyl si teď už vůbec jistý, jestli by bývalo nebylo lepší jeho návrh odmítnout. Maximálně by se na něj Madara naštval, ale určitě by nebyl rozzlobený dlouho. Pokud ho tedy doopravdy miloval tak jako on jeho. Ale celá tahle akce se mu zamlouvala čím dál méně.

.

Když Madara položil na půl požadovaný obnos peněz a bylo vidět, že mu ve váčku cosi zbylo, tak ženština začala nadšeně vrkat, až to bylo trapný, jak díky kulatým mincím otočila. Kapitán si mimo jiné připlatil za dobré služby. Nechtěl, aby mu na pokoj poslali kdoví co. Slečna s drdůlky na hlavě je zavedla do pokoje, kde měli vyčkat, než jim pošle chlapce. V některých bordelech bylo zvykem se docela veselit a popíjet s příjemnou společností, která se po zákazníkovi plazila a podlézala ve vidině vydělaných peněz. Tady spíš pro tyhle praktiky preferovali trochu skrytější služby. Nechtěli si to rozhodit u té normální části klientely, která tu dělala největší útratu a moc teplouše nemusela.

"Sasuke, jsi celý napjatý," zamručel Madara, když synovce objal.

.

"To je vážně divný, co?" zahučel mladší Uchiha, "abych pravdu řekl, už vůbec si nemyslím, že jsem ti na to měl kejvnout. Všimnul sis, jak na nás napoprvé zírala?! Jako kdybysme byli… nevím co! Že jsem se dal přesvědčit…" Vypadalo to, že toho má na srdci ještě hodně, ale když se k němu dlouhovlasý muž sklonil a přitiskl své rty k jeho, byl nucen zmlknout, i když ještě nějakou dobu rozhořčeně mumlal do jeho úst. Nakonec však musel rezignovat, zavřít oči a opětovat Madarovi polibek. Měkce s ním proplétal svůj jazyk stále vášnivěji a náruživěji. Tohle byl ostatně nejlepší způsob, jak mladého Uchihu umlčet. Nakonec se přeci jenom odtrhl a z bezprostřední blízkosti se zahleděl svému strýci do očí. "Ty jsi hroznej mužskej, víš to?" zašeptal, ale nebyla v tom až taková výčitka.

.

"Jsem, jaký jsem," podotkl Madara a rty se otíral o Sasukeho a cítil se spokojeně. Přesvědčil synovce mnohem rychleji než předpokládal, víceméně počítal i s odmítnutím, ale jeho přesvědčovacím schopnostem hned tak někdo neodolá. Zrovna se zaobíral intenzivnímu zkoumání měkkých rtů, když se tiše otevřely dveře a dovnitř vešel mladý rozčepýřený mladík. Sasuke ho evidentně nezaznamenal, protože znovu byl pohroužen do polibků a měl zavřené oči. Pokynul Kibovi, aby si šel sednout na postel a sám se věnoval se něčemu jinému. Chtěl, aby ho vzrušil mladý Uchiha a ne nějaká děvka. Což u něj nebude problém, jestli budou pokračovat v tom, v čem doposud.

.

Sasukeho odpor pozvolna roztával, úměrně s tím, jak se mu začínalo to vášnivé líbání s Madarou líbit. Vžíval se do něj tak, že si nevšiml jejich narušitele, ostatně, Kiba byl tichý jako duch a Sasuke měl sklopená víčka. Tisknul se ke svému strýci a skoro pozapomínal, kde se vlastně oba nacházejí. Bylo to snadné, když dlouhovlasého Uchihu miloval, možná by si ani nevšiml, kdyby do pokoje vtrhlo královské vojsko. Když ucítil, jak ho do břicha začíná tlačit hodně tvrdá vyboulenina na Madarových kalhotách, odtrhnul se a zvlnil rty. Než ale stačil něco říct, ozvalo se za nimi decentní zakašlání. Sasuke sebou škubnul a teprve teď vzal hnědovlasého mladíka na vědomí. Okamžitě zčervenal jako růže v rozkvětu a odstoupil rychle od Madary.

.

Madara si zálibně prohlížel rozkošně zbarvená líčka a kdyby mohl, tak si tuhle krásu nechá jen a jen pro sebe. Jeho plán hrál proti němu. Vzal Sasukeho za ruku a dovedl těch pár kroků k posteli, protože se k ničemu moc neměl. Obrátil se k mladíkovi, kterého sem poslali: "Šukat s tebou budu já a ty se postaráš o Sasukeho. Líbání ti zakazuju." Nesnesl by pohled, kdyby měl Sasukeho líbat někdo jiný než on.

.

"Cože?" vyděsil se mladý Uchiha, "ne, ne, to ne… já… já se budu jenom dívat, tohle…" Ztišil trochu hlas a rozpačitě prohodil ke svému strýci: "Tohle po něm přece nemůžeš chtít, to je úchylný…" Nebyl si jistý, kolik už toho tady ten mladík zažil a na co je zvyklý, ale docela ho litoval, k něčemu takovému by se on nikdy nesnížil, a nechtěl mu to dělat ještě horší. Dost na tom, že chudák bude muset podržet strejdovi…

.

"Ale já jsem na to zvyklý," odtušil Kiba a bez okolků se přivinul k Madarovi, "udělám, cokoliv si přejete," zavrněl a začal kapitánovi vyhrnovat košili. Moc dobře si všimnul, jak se mu dmou kalhoty.

"Sasuke, uvolni se," zamručel starší Uchiha a přitáhl si synovce zase k polibku. Jako úchylnost tohle ještě nepovažoval, slyšel o ještě horších věcech.

 

Příště: