"Mami, fakt tam musím?" protáhl nenadšeně černovlasý mladík, zatímco se s nepříliš velkou chutí rýpal v ovocných knedlíkách. Sladká jídla nepatřila mezi jeho oblíbená, i když si na ně nesypal ještě dodatečně moučkový cukr jako ostatní členové rodiny. "Vždyť jsem zdravý a je to jen kvůli tomu školnímu výletu… copak bys mi nemohla ten papír prostě podškrábnout sama? Je to formalita," přesvědčoval svou matku. V rámci zájezdu do zahraničí museli na gymnáziu předložit osvědčení o zdravotní způsobilosti. Sasuke ovšem doktory přímo nesnášel a návštěvě ordinace se snažil už odmalička vyhýbat.

"Nemohla, zlatíčko, musíš mít papír od svého praktického lékaře," poučila ho Mikoto, která byla již deset let primářkou na chirurgii v jedné místní nemocnici, "vždyť tě možná ani prohlížet nebude, Kabuto tě zná, určitě jen vyplní formulář."

"Stejně," trval na svém Sasuke, "nechci tam. Nemohla bys tam ten papír třeba odnést ty? Prosím…"

"Ne, Sasuke, to nejde," zasmála se Mikoto.

Nejmladší člen rodiny viděl, že asi u matky vážně nepochodí a pokusil se ještě v naivní naději obrátit s prosebným pohledem na druhého rodiče. "Tati…?"

.

"Co se na mě díváš? Je jasné, že tam musíš osobně. Já taky, když půjdu na úřad, tak to nevyřeším tím, že si s dotyčným úředníkem zavolám nebo jen tak nezávazně tam místo sebe někoho pošlu. Musím tam dojít osobně a podepsat se. Takže už neprotestuj a prostě tam půjdeš. Jsi jak malý," zabručel Fugaku a ukrojil si kousek výborného oběda. Mikoto byla výtečná kuchařka. "A nenimrej se v tom jídle. Tvoje matka se s tím nevařila pro nic za nic."

.

Sasuke sklopil oči, ale neodvážil se už nic namítat, otec byl poměrně přísný. Jediný, kdo s ním evidentně soucítil, byl Itachi, který ho počastoval účastným pohledem a následně prohodil:

"Jestli chceš, tak já půjdu s tebou, Sasuke, budu jako morální opora."

"Ne, to ne," zavrtěl nejmladší Uchiha hlavou. I když se mu k doktorovi vůbec nechtělo, rozhodně tam nemohl přijít v doprovodu bratra nebo rodičů, to by bylo pod jeho hrdost. "Já tam holt zítra zajdu. Ale budu potřebovat omluvenku."

.

"Ty si to všechno nějak moc ulehčuješ, nemyslíš? Jenom pěkně půjdeš do školy, žádné ulejvání nebude a po škole si tam zajdeš. Doktor určitě bude mít ještě otevřeno, takže jaképak copak." Jeho syn jako spousta jeho vrstevníků se ráda ulejvala a chodila za školu. On dohlídne, aby ze Sasukeho nevyrostla žádná fetka závislá na marihuaně a drogách. Nedá mu možnost se někde zašívat s pochybnými kamarády.

.

Nejmladší Uchiha mrskl po svém otci nakvašeným pohledem. Byl sice vychováván k přísnému respektu obou rodičů, ale byl ještě v pubertě a docela ho některé věci štvaly, připadalo mu, že ho Fugaku v poslední době drží až moc zkrátka. Jako aspoň malý výraz vzdoru vstal od stolu, vrátil do hrnce nedojedené knedlíky a uklidil talíř do myčky. "Zvláštní, že to říkáš zrovna ty, tati, kterej ses se strejdou ulejvál každou chvíli," odtušil ještě k Fugakovi to, co věděl od svého strýčka.

.

"Sasuke!" zavrčel Fugaku nepříjemně, ale mladík ho zřejmě už nevnímal a zmizel v domě. "Uličník jeden," zabrblal si pod fousy nespokojeně. On se z něho snaží vysekat to nejlepší a ještě se mu to nelíbí.

"Ale, Fugi, jsi na něho moc přísný. Neboj, on z toho jednou vyroste," zašvitořila Mikoto a pohladila manžela po ruce. Velmi svou rodinu milovala a snažila se, aby jejich dům byl místo k příjemnému soužití. Sasuke byl teď v pubertě a občas to s ním bylo těžký. Itachi býval klidnější a nic podobného s ním nezažili.

~~~

Na druhý den Sasuke přetrpěl úmorné školní dopoledne, které se dle jeho názoru táhlo jako žvýkačka, a s těžkým srdcem odmítl Narutovo pozvání do hospody. Zatracené potvrzení, ještě se mu blonďáček smál, že on díky domnělé prohlídce už minulý týden zapekl celý den školy. Měl mnohem liberálnější rodiče.

O hodinu později už Sasuke stepoval v prázdné čekárně a nervózně se ošíval, jak na něj působil všudypřítomný pach desinfekce. V tuhle dobu už tu prakticky nikdo nebyl, akorát podle tlumeného hovoru a tichého cvakání za zavřenými dveřmi poznal, že Kabuto má ještě nějakého pacienta. Byl na svého lékaře poměrně zvyklý, takže ho ani nenapadlo zkontrolovat cedulku na dveřích, která hlásala, že Kabuta Yakushiho z důvodů zahraniční stáže zastupuje Ao Kirigakure.

.

Vysoký doktor s šedivými vlasy právě prohlížel holčičku, která přišla s úporným kašlem. Ač dítko prvně vypadalo šokováno, že tu není pán, na kterého je zvyklé, tak se brzy přestala ostýchat. Učarovaně si prohlížela lékařovy dlouhé náušnice, které vypadaly jako zlaté obdélníčky s nějakými japonskými motivy. Navíc pediatr neměl jedno oko, to bylo tak nezvyklé, že skoro zapomněla kašlat, jak se jen soustředila na tu zvláštnost.

Ao dneska neměl moc práce, jen nějaké projevy alergií, jak venku bylo všechno v květu a sem tam se našlo i pár průjmů či nějaká aspirační nemoc. Dal holčičce obrázek za statečnost a vyprovodil je z ordinace. Dneska tu byl sám, sestra měla dovolenou. Naštěstí byl Kabuto pedant a měl v papírech přísný řád a pořádek. Nebylo problém tu cokoliv najít. Otevřel dveře do čekárny. "Další."

.

"Dobrej," pozdravil Sasuke, který si nejprve myslel, že Kabuto má nějakého nového asistenta, ale když vstoupil do ordinace, kterou tak neměl rád, ke svému překvapení zjistil, že nikdo jiný v ní už není. "Ehm… kde je pan doktor?" obrátil se s dotazem na toho podivného muže, kdyby byl tak o dvacet let mladší, byl by si myslel, že jde o nějakého medika, co se zaučuje, protože neznal moc dospělých mužů, co by nosili náušnice, ještě tak výrazné.

.

"Yakushi musel odjet na jednu konferenci, takže tu za něj zaskakuji. Co bys potřeboval?" zeptal se mladíka a sedl si k počítači, aby případně vyřešil příchozí požadavek. Nemohl se udržet, aby mu okamžitě do mysli nenaskočila představa, jaký je mladík asi v posteli. Imaginárně se okamžitě v duchu propleskl. Není přece žádný pedofil, ale pediatr. Chlapec bude určitě ještě pod zákonem.

.

Sasuke se snažil moc si neprohlížet pásku, kterou měl ten muž přes oko, zřejmě mu jedno chybělo. Z batohu vylovil formulář s potvrzením a přistrčil ho k Aovi. "Potřebuju jenom razítko. Kvůli školnímu zájezdu, všechny osobní informace mám už vyplněné, jen chci váš podpis a zase půjdu," vyslovil svoje přání, ani si nesedal, už se viděl na míle daleko. K papíru přidal ještě kartičku pojištěnce, pro jistotu, kdyby ji doktor vyžadoval.

.

"Sasuke Uchiha,… tak, Sasuke, to mi lékařské svědomí nedovolí. Neznám tě, takže o tobě nic nevím," Ao přešel k stěně s velkými šuplíky a ten s cedulkou U vytáhl. Chvíli se přehraboval ve složkách, než vytáhl tu správnou. "Už jsi byl letos na preventivní prohlídce?" zeptal se konverzačně, stejně si to zjistí, ale nechtěl, aby stála řeč. Moc dobře si spočítal, že mladík má sedmnáct let, zdál se mu mladší, když přišel. To asi dělala ta výška.

.

"Jak - letos?" podivil se Sasuke, "ta prohlídka se přece nedělá každý rok, ne?" On rozhodně každý rok nechodil, naposledy byl u Kabuta na preventivce, když mu bylo patnáct. A hlavně na žádnou prohlídku nechtěl, měla to být přeci jen formalita. "Ale víte, i kdyby, já dost spěchám," zalhal, aby lékaře odradil od takových počinů, "nebojte, moje máma je taky doktorka, dělá primářku na chirurgii, rozhodně by to věděla, kdyby se mnou něco bylo."

.

"Preventivní prohlídky se dělají v patnácti, jak říkáš, sedmnácti a pak v devatenácti je výstupní. Pokud by tvoje matka byla doktorka, tak ti to mohla podepsat sama. Sedni si na židličku. Mrknu se k tobě do karty," pokynul mladíkovi a vůbec se nezatěžoval tím, že Sasuke cosi mrmlal o spěchání.

.

"Říkala, že musím mít potvrzení od dorosťáka… ale to je jedno, já jsem jako řípa, fakt, jenom mi dejte to razítko a já na tu preventivku přijdu jindy," pokoušel se to Sasuke usmlouvat, samozřejmě Kabutovi by pak bez výčitek tvrdil, že ho prohlížel tenhle nový a zapomněl to zapsat. I když, to by mu asi neprošlo.

.

"Já tě přece neukousnu," uchechtl se Ao a začal si prohlížet Sasukeho složku. Moc tam toho nebylo. Jen v dětství nějaké angíny, ale to přeskočil a šel na novější zprávy, kterých bylo poskrovnu. "Tak já tě prohlídnu, ať to máš už za sebou." Vytáhl ze šuplíku tlakoměr. "Vyhrň si rukáv na pravé ruce a polož ji na stůl.

.

"Ale, já…" Sasuke začínal mít dojem, že tenhle nový je nějaký moc velký aktivista. Asi ho neznal tak jako Kabuto. "Měl byste vědět, že nesnáším doktory. Nic proti vám, ale prostě tohle nemám rád, vůbec, to prostředí, ten smrad a studený ruce…" Otřásl se. Asi to bylo pěkně drzé, takhle mu to na rovinu říkat, ale s tím si moc hlavu nelámal.

.

Šedovlasý doktor se musel zasmát. "Kabuto má ruce jako hrábě. Vždycky myslím, že na mě sáhne sama smrt, ale ujišťuju tě, že já je mám teplé. Tak šup, dej sem ruku," pobídl mladíka k činům, aby se dostali někam trochu dál. Měl spoustu času a Sasuke mu byl sympatický, tak proč si ho tu na chvíli nezdržet. Navíc v záskoku nemohl jen tak někomu potvrdit papír.

.

Sasuke si povzdechl. "No tak jo, tlak, výška a váha, ale pak mi to podepíšete, jo?" pokoušel se ho přesvědčit jen k těm věcem, které mu vadily nejméně. Sundal si lehkou mikinu, protože by se mu špatně vyhrnovala na paži, pod tím měl černé tričko s krátkými rukávy, tak tam už nebyl problém. A to si myslel, že bude do dvou minut venku, kdyby tu byl Kabuto, určitě by s tím takové oplétačky nedělal.

.

"Preventivní znamená důkladná," odtušil Ao a nachystal si tlakoměr. Gestem utišil mladíka, aby při měření nemluvil, protože to pak zkreslovalo výsledky. Chvíli poslouchali vrčení motůrku, který vháněl vzduch do manžety na Sasukeho ruce. Po odfouknutí se ukázal výsledek. "Sto dvacet pět na osmdesát. Tlak v pořádku." Zapsal si měření do počítače. "Hm, ještě by se mi hodila ranní moč, ale tu asi s sebou nemáš. To nevadí, tak ji doneseš někdy příště. Tak, teď vyskoč na váhu, bez bot a změřím tě."

.

Mladík protočil oči v sloup. "Vážně nemyslíte, že byste to měl nechat panu Yakushimu?" nadhodil v marném pokusu, ale neochotně se zouval, "aby třeba neměl pocit, že mu lezete do zelí." S Kabutem si za těch sedmnáct let utvořili zvláštní vztah vzájemného respektu. Kabuto znal jeho přístup a nedělal mu zbytečné obtíže, vlastně to byl v jádru celkem dobrák, i když jeho pečlivost byla někdy nepříjemná. Sasuke se zase naopak snažil se mu příliš nezpěčovat, třebaže do hodného pacienta měl vždycky dost daleko.

.

"Nelezu, určitě budu rád, že mu šetřím práci." Ao přešel k váze a pravítku, aby si mladíka přeměřil. Mrkl na ručičku. "Váha padesát dva a výška sto šedesát osm." Nadatloval to do počítače. Kirigakure se natáhl pro stetoskop. "Sasuke, vysvleč si tričko, já si tě poslechnu." Tohle bylo důležité a mimoto si prohlížel mladíka, jak se odhaluje.

.

"Ale pak už mi fakt dáte to razítko…" zadoufal Sasuke, když si přetahoval tričko přes hlavu a s kyselým pohledem se díval na lékařskou pomůcku, kterou bral Ao do ruky. Vždycky si připadal trošku jako idiot, když zhluboka klidně oddechoval, jak ho pokaždé nabádal Kabuto. Netušil, co z toho můžou vykoumat, na srdeční šelest byl snad příliš mladý, leda by měl nějakou arytmii.

.

Kirigakure se soustředil, aby zaslechl případné nepřirozené pískoty v plicích nebo šelesty na srdci, ale mladík byl zdravý a silný. "Paráda, kdyby byl každý jako ty, tak jsme bez práce, ale ještě si lehni na lehátko, prohmatám ti břicho." Rakovina postihovala v dnešní době i mladé lidi, kteří vypadali prvně zdravě, ale později, jak se nemoc rozvinula, to bývalo horší.

.

"Ale no tak!" Sasuke si zkřížil paže na prsou a zamračeně si doktora prohlížel, "říkám vám, že mi nic není, tohle všechno je zbytečný a navíc to nemám rád." Tahle část už patřila k těm nepříjemnějším, i když ne vyloženě bolestivým, ale prostě nechat nějakého cizího chlapa, aby mu zarýval prsty do břicha, to nebylo zrovna něco, o čem by mladík snil.

.

"Sasuke," zvýšil trochu hlas Ao, aby dostal jeho zjev na přísnosti. Byl se svými pacienty rád kamarádem, ale jen do té doby, dokud poslouchali, poté musel přistoupit k ráznějším věcem. "Tohle je standartní postup. Pokud máš jiný názor. Dojdi si příští týden, až tu bude Kabuto, pro razítko."

.

"To nemůžu, musíme to odevzdat do konce tohohle…" namítl Sasuke, "a to jste tu na záskok jenom vy? Nebyl by tu zejtra třeba někdo jinej?" Viděl, jak Ao trošku přimhouřil své jediné oko, takže si odvodil, že domluva s ním zřejmě moc nebude. Se skřípěním zubů se otráveně vyšvihnul na lůžko potažené igelitem. "Tak ale rychle, proboha."

.

Ao si počínal opatrně a přiměřeně k vyšetření. Vždyť taková preventivka nebyla nic hrozného. Musí se pak Kabuta na mladíka přeptat, z čeho má takovou hrůzu. Sasukeho pokožka jej tak příjemně hřála do prstů. Byla hladká… skoro se zapomněl, proč to všechno dělá. Nesmí myslet jenom na sex.

.

Mladík se tvářil útrpně, jako by byl Ao nějaký mučitel. Zarytě hleděl do bíle vymalovaného stropu, nebylo na něm nic zajímavého, akorát stěny byly rádoby optimisticky vymalované různými zvířátky kvůli nejmenším dětem. Ještě že odsud za dva roky vypadne. "Proč tu vlastně není sestra?" zeptal se jen tak mimochodem.

.

"Má dovolenou. Nějak hloupě se to všechno sešlo dohromady. Aspoň se nebudeš za chvíli stydět," pronesl prakticky. Ještě je čekala poslední část prohlídky, kdy musí mladíkovi prohlédnout přirození. Jestli mu jde stáhnout předkožka a jak velikostně má vyvinutá varlata. "Tohle by bylo hotovo, teď si ještě vysvleč kalhoty a spodní prádlo."

.

"Co?!" vyjevil se Sasuke. Jako pamatoval si, že Kabuto ho obyčejně nechával svlékat do prádla při takových příležitostech, třeba když mu kontroloval, jestli nemá nějakou vadu páteře a podobně, ale ještě snad nikdy se před ním nemusel svlékat úplně do naha. "Proč jako?" naježil se jako dikobraz a lehounce se začervenal. Nechtěl se chovat jako nějaká plachá dívčina, ale nechtěl se před tím chlápkem tak obnažovat.

.

"V preventivce v sedmnácti letech se musí vyšetřit tvoje přirození. Jen se podívám, jestli ti jde stáhnout předkožka a jestli máš v pořádku vyvinutá varlata. Není to nic neobvyklého, tak šup, ať to máš za sebou." Ao se na to jistým způsobem těšil. V podstatě trošičku zneužíval své funkce k nasycení svého vnitřního sexuálního hladu.

.

"Odmítám!" zavrčel Sasuke, "možná máte trošku zkreslené ideály, ale mně je sedmnáct, proboha! Myslíte, že v tomhle věku s tím nemám… no, zkušenosti?! Snad musím vědět, jestli to… prostě TO všechno funguje tak, jak má, ne?! Už bych na to přišel dávno, kdyby ne." Jisté tělesné potřeby se přihlásily o slovo, už když přicházel do puberty. Od té doby nasbíral kopu zajímavých zkušeností v téhle oblasti.

.

"V pořádku. Sice jsem se neptal na tvou sexuální zkušenost, ale nevadí." Kirigakure se snažil zachovávat klid. S puberťáky byla všeobecně nejhorší domluva. "Chtěl jsem ti ušetřit starosti, ale jak chceš. Nechám to tedy Kabutovi, ale jen tě upozorním, že tu příště bude muset být u vyšetření i tvá matka. Chtěl jsem ti pomoct a ty na mě takhle."

.

"Matka?" Sasuke nadzvedl obočí, "snad otec, ne?" Před Fugakem by se nestyděl, ten by beztak koukal někam z okna. Každopádně měl trošku sklon nepříjemné věci co nejvíc oddalovat, takže směrem k doktorovi přikývl: "Dobře… Tohle vynechte a já se pak s panem Yakushim domluvím. Je to všechno? Můžu už dostat to razítko?"

.

Ao viděl, že s mladíkem takhle jemná výhrůžka nic moc neudělala. Bude muset trochu přitvrdit, jinak prostě mladíka nedonutí. "Takže se bojíš… myslel jsem, že dnešní mládež nemá žádné zábrany, ale že zrovna ty budeš takový stydlín…" odtušil pochybovačně o Uchihově odvaze.

.

"Hele, to není pravda!" ohradil se Sasuke vzdorně, nesnášel, když někdo ve spojitosti s jeho osobou použil nějaké takové změkčilé označení, "já se nebojím, jen… je to trapný. Jak by vám bylo, kdyby vám úplně cizí chlap chtěl sahat TAM?"

.

"Úplně normálně. Během lékařské vyšetření bych se vůbec nestyděl, je to normální." Ao přemýšlel, jak k povolnosti mladíka donutit. Jeho popichování zřejmě zafungovalo, ale chtělo to ještě něco, čím by mladíka dorazil. "Ale chápu tě, že když ho máš malého, tak se s ním nechceš chlubit. To se občas stává, že někteří muži jsou vybaveni méně, ale přesto bych se potřeboval podívat."

.

Sasuke zalapal po dechu. Co si to ten chlap dovoloval?! Náhodou byl vybavený dost solidně, jasně, liga typu černocha to nebyla, ale rozhodně se neměl za co stydět. Kdyby byl Ao použil nějakou jinou narážku, asi by si dokázal spočítat, že je to jen provokace, ale tohle bylo vážně moc, musel se bránit. "Já ho nemám malýho!" vyštěkl popuzeně a na důkaz svého tvrzení si stáhl boxerky do půli stehen, aby se Ao mohl přesvědčit.

.

"Vidíš, jak ti to jde, když se chce," pochválil ho Kirigakure spokojeně. Tohohle hřebečka nemůže nechat jen tak odejít. Teď, když ho viděl v celé svojí kráse, tak nemůže. Neváhal využít mladíkova rozhořčení a vztáhl ruku k jeho klínu. Vzal do ruky jeho penis a několikrát zkusmo stáhl předkožku. Vysychalo mu v krku, jak vždycky vykoukl růžovoučký žalud.

.

Mladý Uchiha se ošíval, to se teda nechal lapit do pěkné pasti. Teď už nemohl cuknout, i když se cítil šíleně trapně. Navíc se mu zdálo, že to Ao s tím stahováním předkožky přehání, pořád s tím nepřestával. A ať už to bylo v jakékoliv situaci, tyhle známé pohyby v něm spouštěly hotovou lavinu hormonů. "H-hele, to už by snad stačilo, ne?! Vidíte přece, že… eh… že to jde, tak hotovo."

.

"Musím se přesvědčit, že je plně funkční," pronesl Ao ledabyle a pokračoval v honění Uchihy. Sakra to bylo teda něco. Takové mladé pískle už u sebe dlouho neměl. Sice občas dělal záštitu mladšímu partnerovi, ale nikdy ne sedmnáctiletému. Starší muž jen nerad pustil úd z ruky a ještě si na chvilku pohrál s varlaty. Úplně ho lechtalo v podbřišku, jak Sasukeho mužství bylo vzrušené.

.

Sasuke se kousal do rtu. Ježíšikriste, nejradši by se propadl pod zem. Nahý, ztopořený a v lékařské ordinaci, to byla snad noční můra. Kdyby měl ten chlap rukavice nebo studené ruce, tak by se asi jen těžko takhle vzrušil, ale jeho dlaně byly překvapivě teplé a zdálo se mu, že dost zkušené… Nechtěně tichounce zasténal, sakra, to aby po odchodu z téhle místnosti navštívil ještě toalety. "T-tak dost, to určitě není ve vaší kompetenci!" rozhodl se zakročit, když ho Ao pořád vzrušivě osahával, a odstrčil jeho ruce, "teď chci okamžitě ten formulář."

.

"Dobře, už jen jedna maličkost," pronesl Ao a vstal ze židle. Mávl rukou k lehátku. "Opři se od předloktí, ještě ti zkontroluju prostatu a už tě nebudu zdržovat." V hlavě se mu rodil jistý velmi odvážný plán, který zahrnoval jedno vzrušené mládě a jeho. Sakra, ještě chvíli a jistě mu budou ty bílé kalhoty vepředu dost těsné.

.

"Prosta-co?!" vyjekl pobouřeně černovlasý chlapec, "to si děláte prdel, to určitě do preventivní prohlídky nepatří! Ani omylem!" Tak nějak už slyšel, jak takové vyšetření probíhá a ta představa se mu vůbec nezamlouvala, i když měl už i jisté velmi zajímavé zkušenosti s tím, kdy se někdo náramně zajímal o jisté jeho partie…

.

"Ty jsi doktor nebo já?" ozval se Ao přísně, "je to poslední vyšetření. Bude to rychlovka. Je to potřeba zkontrolovat, jestli je všechno v pořádku. Jsem si nemyslel, že jsi takový strašpytel," vyrukoval s popíchnutím stejně jako minule. Přitom masáž prostaty je tak příjemná. On si to nemohl vynachválit.

.

Sasuke se zamračil a nerozhodně přešlápl. "Nejsem, ale nechci, abyste mi strkal… prostě ne! Přišel jsem si jenom pro potvrzení, takže mi ho laskavě dejte, základní věci jste si zkontroloval," zavrčel. Popravdě si nebyl jistý, kdy se takové vyšetření dělá, myslel si, že až někdy ve starším věku, určitě ne teď, ale krk by za to nedal…

.

Kirigakure viděl, že tímhle přesvědčovacím způsobem daleko nedojdou. "Dobrá, vidím, že po dobrém to s tebou nepůjde." Přešel ke stolečku a podíval se do složky. "Fugaku Uchiha, to je tvůj otec. Bezva je tu i na něj kontakt. Zavolám mu, že upozorním ho, že má pěkně drzého syna, který se nechce podrobit standartnímu vyšetření." Vytáhl mobil z kapsy.

.

Mladík zadržel dech. Dovedl si představit, jak by jeho otec reagoval, kdyby mu Ao takhle potupně zavolal do práce. Měl by večer doma peklo, jestli Fugaku něco vyloženě nesnášel, tak stížnosti na své syny. S Itachim nikdy problémy moc nebyly, ale Sasukemu se podařilo sem tam na základce dostat nějakou poznámku či něco podobného. To všechno nesl jeho otec velmi nelibě a většinou to končilo výpraskem. Co by asi řekl na tohle?

"Ne - počkejte!" vyjekl se stopou zděšení Sasuke, "nedělejte to."

.

Ao nadzvedl obočí. "Takže už mě necháš dodělat tu prohlídku, nebo mám tvému otci zavolat?" postavil Sasukeho před rozhodnutí. Chtěl slyšet jasnou odpověď. Přemítal, že když se mu splní jeho plán do puntíku, tak by si to mladík mohl nechat i pro sebe, když tak vyšiluje z telefonátu s otcem.

.

Sasuke ještě chvilku váhal, ale bylo mu jasné, která z variant je pro něj přijatelnější. "Nehrajete fér," oznámil kysele lékaři, že žalování je rána pod pás. Moc na vybranou ale neměl. S bušícím srdcem a s kroutícími se vnitřnostmi se otočil k Aovi zády a prkenně se opřel o lehátko. Jestli dneska neumře hanbou, tak už nikdy.